Chceme víc vína, zaveleli Číňané. Vinaři z kraje vycítili příležitost a posílají na východ další a další lahve. Na uspokojení poptávky nejen z asijsko-tichomořského regionu je ale jihomoravského vína málo - sotva totiž stačí pro tuzemské spotřebitele.
Snad první, kdo obchodování na asijském trhu zkusil, bylo vinařství Ludwig, které tam víno premiérově poslalo už před šesti lety. V současné době dodává do Číny 80 tisíc lahví ročně, největší zájem je o Frankovku a André, obojí v červené variantě - v levnější verzi i v pozdním sběru. „Číňané nejsou konzervativní, naopak se chtějí hlavně učit, zajímají se o cokoliv nové. A ze státu, který znají jako zemi piva, skla a hokeje a jejíž prezident je Číně velmi nakloněn, chtějí vyzkoušet také víno,“ míní Liana Hrabálková, viceprezidentka Svazu vinařů, jež ve vinařství z Němčiček působí.
Hlásí se další velké firmy
Převážně červené víno vyváží do Číny i Templářské sklepy Čejkovice. „Letos jsme zaznamenali několik dalších potenciálních zájemců. Čínu vnímáme jako velmi výrazného obchodního partnera, a proto hledáme další možnosti rozšíření spolupráce. Příkladem může být projekt Českého domu v Šanghaji, na jehož realizaci se naše vinařství spolupodílí,“ poznamenal obchodní a marketingový ředitel Templářských sklepů Bohdan Špička.
Jak se vyváží víno
|
Ten si zájem o jihomoravské víno vysvětluje především účastí a úspěchy vinařství z kraje na mezinárodních výstavách. Podle Hrabálkové pomáhá také proexportní politika kraje i ministerstva zemědělství.
Díky tomu ostatně první větší várka vín obou těchto vinařství zamířila do Asie letos v březnu, a to na základě memoranda o spolupráci podepsaného exhejtmanem a tehdejším předsedou Rady Vinařského fondu Michalem Haškem (ČSSD) s Beijing Ershang Group. Tato čínská potravinářská společnost totiž avizovala, že v průběhu tří let vyveze do Číny moravské a české víno za sto milionů korun. Dosud to přitom bylo jen za zhruba tři miliony ročně. „Tím se otevřely dveře, další velké firmy se hlásí, že by memorandum také rády podepsaly,“ dodala Hrabálková (psali jsme také zde).
Slibně působí i letošní studie VINEXPO/IWSR Global Study, která do roku 2020 očekává téměř osmdesátiprocentní nárůst celosvětového dovozu vína do Číny a třináctiprocentní růst pro celý asijsko-tichomořský region. Jako příležitost to vnímá i dobšické vinařství Lahofer, které vyslalo do Číny první kontejner s vínem na začátku roku.
„Spotřeba vína v Číně každoročně roste. A v této zemi je každý decilitr navíc průměrně na hlavu znát. Vzhledem k omezeným možnostem tuzemského trhu a tomu, že nechceme náš produkt prodávat v supermarketech, je jediná možnost na zvyšování objemu prodaného vína export do zahraničí,“ vysvětlil marketingový a obchodní ředitel Lahoferu Daniel Smola.
Omezená rozloha vinic
V tuto chvíli je vůbec největším odběratelem tohoto vinařství Slovensko, poslední dva roky vyváží i do Polska. Templářské sklepy cílí na Jižní Koreu a Vietnam. O stejné destinace se snaží i Ludwig, menší množství vín ale posílá také do USA, Tchaj-wanu a nově na Filipíny.
Lidé se ale nemusí bát, že by o jihomoravské víno přišli. Například zmíněných 80 tisíc lahví vinařství Ludwig dodávaných do Číny nehraje v celkové produkci firmy zásadní roli. Ročně totiž vyrobí až milion lahví. A ostatní vinařství sem posílají vína ještě méně - například Lahofer letos 12 tisíc lahví.
Export je tak z pohledu prodeje vína spíše okrajová záležitost. „Kvůli omezené rozloze našich vinic je pevně dán objem vyrobeného tuzemského vína. Jednoduše řečeno, víno, které se u nás vyrobí, se zde také vypije. Naopak i pro český trh bychom ho potřebovali mnohem více,“ podotkl prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek.
Tuzemští vinaři totiž dokážou pokrýt jen zhruba 30 až 40 procent spotřeby vína v České republice. A zájem o to jihomoravské pořád roste. U exportu vín do Číny Beránek přesto vidí vysoký potenciál. „Vyvážení vín do zahraničí je pro naše vinaře především otázkou prestiže nežli zvyšování prodeje,“ uzavřel Beránek.
