Brněnský žalobce chce stíhat Martu Semelovou, policisté ji pozvou k výslechu. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Za své výroky půjde Semelová k výslechu. Žalobce z Brna ji chce stíhat

  • 539
Popírat zločiny komunismu je stejně trestné jako popírání zločinů nacismu, zhodnotil žalobce v Brně. Chce proto stíhat komunistickou poslankyni Martu Semelovou za její výroky na ČT24.

Co je a co není extremismus? Kam sahá svoboda slova a kde už ji zákon zakazuje jako nedovolenou propagaci hnutí potlačujících lidská práva?

Výroky Semelové na ČT24

O politických vězních: "Za politického vězně se považují i lidé, kteří jimi nebyli. Měli za sebou jen obyčejnou kriminální činnost. Někdo mohl být vězněn z politických důvodů, ale není jich tolik, o kolika se mluví."

O STB: "Spolupracovník STB pro mě není známka toho, že by člověk byl neslušný."

O zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou: "Bylo to v té době, bylo to nešťastné, nicméně Milada Horáková se navíc přiznala ke všemu, ke své činnosti."

O okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968: "Já bych to v žádném případě nenazvala okupací. Nazvala bych to internacionální pomocí, která nám ovšem do budoucna udělala mnohé problémy."

O Vasilu Bilakovi: "Byl to významný politik Československa. Pro mě to byla pozitivní postava."

Brněnští žalobci dostali v krátké době na stůl druhou závažnou kauzu, která ovlivní pohled na tyto otázky v celém Česku.

Po nedávném podání obžaloby kvůli knize projevů Adolfa Hitlera nyní brněnské městské státní zastupitelství rozhodlo o zahájení trestního řízení v kauze komunistické poslankyně Marty Semelové. Upozornil na to server Novinky.cz.

Semelová v polovině února v pořadu České televize Hyde Park pochybovala, že přiznání Milady Horákové před soudem byla vynucená. K srpnovým událostem roku 1968 pak poslankyně uvedla, že by je rozhodně nenazvala okupací.

"Ukáže se, kde jsou mantinely svobody slova v této části politického spektra. Zatímco popírání holokaustu jako nezákonné jasně vymezily soudní judikatury, za popírání komunistických zločinů až dosud nikdo odsouzen nebyl," zhodnotil význam případu politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Vydavatelství, jednatel i autor knihy jdou k soudu

Kauza vydavatelství Guidemedia, které vydalo knihu Adolf Hitler: Projevy, už od brněnského žalobce zamířila k soudu (více čtěte zde). "Nyní se čeká na nařízení termínu hlavního líčení," informoval žalobce Jan Petrásek.

Vydavatelství, jeho jednatel i autor knihy se budou zpovídat z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy či propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka

Stejnými paragrafy nyní tentýž žalobce "ohodnotil" televizní vystoupení komunistické poslankyně Marty Semelové. I ona se podle něj mohla dopustit stejných trestných činů. "Nezlobte se, nebudu to komentovat," uvedla v pondělí politička.

Policisté ji nyní pozvou k výslechu. K zahájení jejího trestního stíhání by pak ovšem musela dát souhlas Poslanecká sněmovna. Semelovou totiž nyní chrání poslanecká imunita a bez souhlasu kolegů je za svá slova nepostižitelná.

Proč znova Brno?

Jak je přitom možné, že se případ Hitlerových projevů i proslovu komunistické poslankyně sešly v Brně na městském státním zastupitelství?

V případě knihy Hitlerových projevů za to může sídlo nakladatelství, kvůli kterému patří kauza právě do Brna.

V případě komunistické poslankyně Semelové pak to, že právě v Brně na ni byla podána dvě trestní oznámení. Jedno z nich podal Dušan Makovský z iniciativy ProtiAlt. Druhé pak starosta městské části Brno-Starý Lískovec Vladan Krásný (ODS) (více o oznámení brněnského politika čtěte zde).

"Státní zástupce je první v této republice, který má odvahu říci, že propagace komunismu je stejně trestná jako propagace nacismu. Nejde mi o to, aby Marta Semelová šla do kriminálu. Jen chci, aby soud konstatoval, že takové výroky jsou nepřípustné," vysvětlil své stanovisko Krásný.

Podle politologa Mareše dosud pohled na výroky o zločinech komunismu ovlivňoval federální Ústavní soud.

"Řekl tehdy, že existuje i komunismus, který zákon neporušuje. Kolem tohoto tématu tak vzniklo postupně jakési zvykové právo. A i v 90. letech, kdy na to už byly dostatečné zákony, nikdo příliš obsah podobných výroků nezkoumal. Posuzováno to bylo formálně," dodal Mareš.

V únoru 2011 vyvolalo také rozruch vystoupení Semelové v Poslanecké sněmovně, kdy se vyjadřovala na adresu účastníků protikomunistického odboje:

11. února 2011

,