„Západonilská horečka mohla být v Česku už dříve, jen se lékařům pacienta nakaženého přímo v tuzemsku nemuselo podařit odhalit,“ řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená.
„Že to přišlo letos, je velké překvapení, protože výskyt komárů byl velice nízký. A platí, že čím více komárů, tím vyšší pravděpodobnost nákazy,“ doplnil ji Oldřich Šebesta z jihomoravské hygienické stanice, který komáry léta monitoruje.
V jeho poznámkách od letošního jara figurují hlavně záznamy o vyschlých tůních, takže komáři se ve volné přírodě takřka nelíhli. Scénářů, kde se vzali a jak se mohli dostat k nakažené krvi, je tak celá řada.
Podle Šebesty nelze vyloučit ani to, že se líhnou v barelech na zahradách nebo v nečištěných bazénech, které ještě jejich majitelé nestihli vypustit. Stačí, aby se k takovému zdroji vody přiletěl napít nakažený pták. A přenašeč je na světě.
Jisté podle vědců je, že subsaharskou linii nemoci sem přinesli právě tažní ptáci. Nakazit se mohli nejen v Africe, ale i v Evropě, kde se nemoc objevila v řadě zemí.
„Z mnoha desítek druhů komárů, kteří u nás žijí, přenáší západonilskou horečku jen dva. Nejběžnější komár pisklavý, což je ten, který nám létá v noci kolem uší. A pak komár Culex modestus, který se vyskytuje v pobřežní vegetaci u rybníků,“ vysvětlil Šebesta.
Pomoci mohou repelenty a sítě proti hmyzu
Pozitivní však je, že riziko nákazy se stále snižuje s tím, jak se ochlazuje a klesá i aktivita komárů. Venku už se téměř neobjevují, lidé se potýkají hlavně s těmi, kteří se usadili v bytech.
Prevence podle hygieniků neexistuje. „Prevencí je, aby člověk nebyl komáry poštípán,“ podotkla Renata Ciupek, vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice. Doporučila používat repelenty a v oknech sítě proti hmyzu, aby se zabránilo zalétávání komárů do obydlí.
Lidé na Břeclavsku zatím debatují o tom, proč se nepřistoupilo k postřikům, když se o riziku nákazy vědělo. Podle Šebesty ale postřik proti dospělým komárům neexistuje.
„Používat insekticidy proti nim nelze. Zničili bychom kromě komárů i všechny další druhy hmyzu. Měli bychom mrtvou krajinu,“ uvedl. Postřiky se dají aplikovat pouze proti larvám komárů. Stříkají se přímo do líhnišť především v době záplav. Ovšem ani ty komáry úplně nevyhubí, pouze sníží jejich množství.
Že jsou komáři přenašeči nemocí, není nic nového. Na jihu Moravy běžně žijí druhy, které jsou schopny přenášet malárii nebo třeba valtickou horečku. Musí se ovšem napít krve od nakaženého člověka.
