Podle soudkyně nebyla v plánu dobře vyřešená stavba rychlostní silnice R43 mezi Kuřímí a Černou Horou. (Ilustrační snímek)

Podle soudkyně nebyla v plánu dobře vyřešená stavba rychlostní silnice R43 mezi Kuřímí a Černou Horou. (Ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Zrušení územního plánu způsobilo chaos. Obce nevědí, kdy a kde stavět

  • 25
Rozšíření průmyslové zóny v Troubsku nebo stavba tovární haly v Mikulově. Poté, co Nejvyšší správní soud před více než týdnem rozcupoval Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, není jasné, kdy a zda vůbec se tyto záměry uskuteční. Radikální krok způsobil ve spoustě obcí a měst zmatek.

Ve městech a vesnicích přestali plánovat, zpozorněly hlavně fabriky. "V tuto chvíli neumím přesně říct, na jak dlouho to zdrží výstavbu u nás. Dotýká se to plánování zastavěných proluk a rozšíření průmyslových zón," popsala starostka Troubska Ivana Kynclová.

Historický krok soudu

Ve čtvrtek 21. června  poprvé v historii České republiky zrušil Nejvyšší správní soud krajský územní plán – ten jihomoravský.

Vadily mu nejasné dopady chystaných staveb na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Návrh na zrušení podala skupina čtrnácti nespokojených obcí a třinácti obyvatel.

Pětileté projednávání územního plánu kraje, takzvaných zásad územního rozvoje, skončilo ve vzduchoprázdnu. A začíná od nuly.

Obec leží na sledované rychlostní silnici R43, v jejíž trase například mezi Kuřimí a Černou Horou zvolili tvůrci zásad územního rozvoje podle soudkyně Marie Žiškové špatnou variantu.

Soudkyni se nelíbilo, že územní plán nepočítá s lidmi žijícími kolem plánovaných autostrád. Budoucnost některých oblastí je nyní nejasná. Pokud nebude silnice, nemohou města začít se stavebními rošádami.

"Územní plán Kuřimi je před odevzdáním. V mnoha dokumentacích se ale odkazujeme na krajské zásady územního rozvoje, které jsme do něj museli zapracovat. Bude nutné to předělat a vůbec si netroufám odhadnout, na jak dlouho nás to zdrží," říká autor plánu Jakub Kynčl z brněnské architektonické kanceláře Knesl+Kynčl.

Zásady územního rozvoje pro jižní Moravu zpracovávala pražská firma Atelier T-plan, která zvítězila ve výběrovém řízení. "Pracovali jsme na nich od dubna 2008 do prosince 2011," sdělil ředitel společnosti Libor Krajíček.

I když podle mluvčího krajského úřadu Jiřího Klementa nejsou náklady na dokumentaci, která je podle soudu paskvilem, vyčísleny, Libor Krajíček její cenu zná. "Je to zhruba 6,2 milionu korun bez DPH," říká šéf zpracovatelské kanceláře.

Dva tři roky. Možná déle

O tom, jak a kdy začnou práce na nových zásadách územního rozvoje, zatím nikdo nerozhodl. "Počkáme na doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu, abychom mohli analyzovat situaci," podotkl Klement.

Architekti v obcích vyčkávají. "Nikdo nám nic neoznámil, zatím nevíme, jak bude dál kraj postupovat," říká Kynčl, který projektuje územní plán Kuřimi.

Obce se teď mohou jen dohadovat, jak se svými stávajícími územními plány naloží. Sice si je mohou zpracovávat dál, nezávisle na kraji, jakmile ale bude krajský plán hotov, je jim nadřazený a obce musejí změny do svých stávajících plánů zanést.

"Je jasné, že nebudou budovat průmyslové haly a obchodní centra tam, kudy nepovede silnice a nikdo tam nepřijede," upozornil Krajíček. Podle starostů se tak může zastavit v obcích nejen výstavba, ale může to ohrozit i další rozvoj.

"Problém nám dělá a bude dělat čím dál větší provoz na hlavním tahu směrem na Vídeň, který prochází spodní částí města. Za touto silnicí se rozvíjí průmyslová zóna, a pokud se nepodaří postavit novou dálnici na Vídeň pod touto průmyslovou zónou, bude přístup k ní velmi problémový," říká místostarosta Mikulova Eduard Kulhavý.

Špatný přístup by podle něj jen ve městě zvedl už tak velký počet lidí bez práce. Podle Klementa z krajského úřadu se dá očekávat, že nové zásady územního rozvoje by mohly být hotové za dva až tři roky.