Rozhodnutí zastupitelů však ještě neznamená definitivní verzi, konečný osud nádraží má ve svých rukou vláda, jejíž verdikt se očekává v květnu.
Mimořádné schůzi předcházela roztržka v brněnské koalici. Zelení, Žít Brno a Piráti prosazovali umístění nového nádraží pod Petrovem a svůj názor opírali také o výsledek sociologického průzkumu, který zadalo město.
Nakonec však vyhráli zastánci přesunu do takzvané varianty Řeka. Hlasovali pro ni koaliční zastupitelé z hnutí ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Žít Brno, přidali se i opoziční komunisté. Proti byli jen Zelení, ostatní zastupitelé se zdrželi.
V přijatém usnesení se píše, že Brno požaduje od státu, aby současně s nádražím začala stavět dvojkolejná železnice spojující sever a jih města, přezdívané brněnské metro. Ta výrazně pomůže dopravní obslužnosti nového nádraží.
Na úterním jednání zastupitelstva se sešlo několik desítek podporovatelů obou variant, u mikrofonu se prostřídal celý zástup řečníků, pak o variantách nádraží mluvili politici. I proto se schůze protáhla na pět hodin.
Současné brněnské hlavní nádraží stojí prakticky na stejném místě nedaleko centra již od zahájení provozu železnice, tedy od roku 1839. Z původní stavby se ovšem nic nezachovalo. Druhá budova, jež vznikla v první půli čtyřicátých let 19. století, je dnes součástí jihovýchodního křídla. S rozvojem železniční dopravy se v dalších dekádách zvětšovalo také nádraží, současnou secesní podobu získalo při přestavbě v letech 1902 až 1905.
Nedostatečná kapacita nádraží, na kterém postupně vyústily další budované tratě, se začala řešit již ve 20. letech minulého století.
