Do mrazivé noci se Gabzdyl vydal s šestikilovým batohem, v němž měl i stojan či teleskop. „Nejpodstatnější byla ale káva, na probuzení i na ohřátí,“ podotýká s úsměvem.
Právě s mrazem, který v Brně v pondělí ráno sesunul rtuť na teploměrech až k minus devíti stupňům, se Gabzdyl potýkal skoro tři hodiny.
„Jednou za čas se taková oběť podstoupit dá, ale ke konci focení už jsem byl promrznutý až na kost. Bál jsem se, abych neměl omrzliny, aby mi něco neupadlo,“ líčí zážitky z ranního fotografování.
Finální snímek cvaknul až těsně před západem vesmírného tělesa, tedy kolem půl osmé ráno.
Měsíc zrudnul, zatmění doprovázel superúplněk |
„Soustředil jsem se na oblohu. Když jsem se pak rozhlédl kolem sebe, bylo na poli, odkud jsem fotil, spousta stativů. To místo si vyhlédlo více fototografů, někteří vyšli ještě na kopec nade mnou,“ přiznává Gabzdyl.
Kde přesně fotil, však prozradit nechtěl. Jeho známí to prý vědí, a to stačí. „Ani jsem se s nimi nestihl pozdravit, utíkal jsem do práce rozmrznout,“ směje se.
Špilberk jste zhasnuli moc brzy, vyčítal v žertu
Dostat na snímek dvě dominanty a z Měsíce udělat tu třetí plánoval dlouho dopředu.
„O tom, odkud budu fotit, jsem pečlivě přemýšlel. Nakonec rozhodlo přibližné místo zapadnutí Měsíce. Jen z vyhlédnutého pole jsem mohl do jednoho snímku dostat všechny tři objekty. Pro mě je ideální, když Měsíc vychází nebo zapadá, dostanu ho téměř vždycky poblíž nějaké brněnské dominanty. A to se mi líbí,“ povídá fotograf.
Původně měla přesto fotografie vypadat trochu jinak. Gabzdyl totiž předpokládal, že kromě Měsíce na ní bude svítit i jedna z památek.
„Trošku jste mě překvapili, že jste Špilberk tak brzy zhasnuli,“ vytkl v žertu správcům hradu na sociálních sítích. I tak ale jeho snímek sklízí samé pochvalné reakce.
Nejen v knize Neuvěřitelné Brno, ale i na stejnojmenné stránce na Facebooku si mohou lidé prohlížet Gabzdylovy nejpovedenější fotografie spojené s městem. Na mnohých z nich dominuje právě Měsíc.
„Je to tak, fotím ho nejraději. Z Brna zase tolik astronomických těles vidět není, když pominu Slunce a nejjasnější planety. A Měsíc je krásný, fascinuje mě,“ vysvětluje.
Ne vždycky se však může na „lov s fotoaparátem“ vypravit. „Pracuji na brněnské hvězdárně. Když jsou na nebi k vidění zajímavé úkazy, musím se většinou věnovat návštěvníkům, ne obloze skrze čočku ve foťáku. Tentokrát jsem měl štěstí, služba vyšla na kolegy,“ libuje si Gabzdyl.
Fotografií z pondělního rána však Gabzdylovo hraní si s Měsícem nekončí. Už na letošní červen o něm plánuje vydat knihu. Kdo by ale čekal sérii dalších pozoruhodných snímků, nepochodí.
„Tentokrát to bude kniha pro děti a doplní ji ilustrace. V tomto roce by mi pak měla vyjít ještě jedna, také ilustrovaná,“ uvádí na pravou míru.
20. ledna 2019 |
