Když míří výletníci s kyticí šeříku z Kozího vršku v Mikulově, vypadá to, jako by za kopcem byla prodejna květinářství. Ryze jarní květina v jejich rukou působí na začátku září tak trochu nepatřičně. Počasí si ale pohrálo s přírodou a pár fialových kvítků nechalo právě v tuto dobu vykvést na keři u vrcholku kopce.
Podobně špásovalo počasí s přírodou na jižní Moravě už v zimě, kdy bylo nezvykle teplo (více čtěte zde).
Ještě větší hříčku pak vyvedlo v Moravském Písku na Hodonínsku. Jabloň na zahradě Jana Tihlaříka vykvetla právě ve chvíli, kdy na ní začaly dozrávat plody.
„Jablůňka měla květy normálně i na jaře. Pak ale spadly, stejně jako většina mladých lístků,“ vysvětluje majitel přírodní anomálie. Plody ale na stromě zůstaly.
A právě teď, když se začala jablka červenat, vyhnala jabloň znovu do květu. „Vyrazily i další mladé lístky, které jsou mnohem zelenější, než byly ty na jaře,“ tvrdí Jan Tihlařík. Pětiletá jabloň odrůdy Melrose má přibližně padesát květů.
Jabloň popírá zákony přírody
S něčím takovým se často nesetkávají ani odborníci. „Je to opravdová hříčka přírody,“ potvrzuje Petr Večeřa ze Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty, které sídlí ve Veselí nad Moravou.
Podle něj jabloň v podstatě popírá zákonitosti přírody, tedy fakt, že kvést má na jaře. Možná však chce dohnat právě to, co na jaře zameškala, možná jen zareagovala na změny počasí. A to je toto léto opravdu vrtkavé.
„Je pravda, že nyní kvetou i kytky, které by už touto dobou dávno kvést neměly. Může za to chladný srpen,“ podotýká Večeřa.
I když to tak vypadá, příroda se nezbláznila. „Myslím, že to lidé moc prožívají, jsou zpovykaní tím, že všechno musí probíhat v různých letech stejně. Výkyvy v přírodě jsou ale běžné. Byly, jsou a budou, příroda je na to nastavená,“ tvrdí zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.
Podle něj příroda zažívá spoustu stresu tím, že člověk mění, ovlivňuje a posunuje různé další faktory prostředí, což v souhře s počasím může být problém.
„Ale počasí samo o sobě vždycky nějaké bylo. A to současné není podle mého názoru aspoň pro živočichy ve volné přírodě nijak katastrofální,“ dodává.
Ptáci už vyráží k jihu
Zatímco šeříky i květy na jabloni ukazují spíš na jaro, neklamnou známkou nadcházejícího podzimu jsou odlétající ptáci. „Pryč už jsou rorýsi, žluvy i slavíci,“ říká rousínovský ornitolog Jiří Bartl.
Ti odlétají jako vůbec první. Na cestu už se chystají také čápi. Jejich mláďata, která se narodila v jihomoravských hnízdech, podnikají stále delší tréninkové lety po okolí. Zanedlouho opustí hnízda na komínech a vydají se s ostatními čápy na jih, do Afriky.
I na ptácích se ale letošní vrtkavé počasí částečně podepsalo. „S rozmary počasí může souviset nižší počet mláďat u čápa černého. V Rakoveckém údolí jsou dvě hnízda a obvykle v nich jsou čtyři až pět mláďat. Letos to bylo jen po dvou,“ říká Jiří Bartl s tím, že na vině je sucho i nedostatek potravy.
