V říjnu roku 1921 se Blanenští mohli pochlubit celorepublikovou raritou, byť biografů tehdy v zemi byly necelé čtyři desítky.
"V té době byla běžná praxe, že licenci dostávali váleční invalidé, ti pak kino provozovali nejčastěji někde po sokolovnách a podobně. V Blansku ale začalo promítat první Bio invalidů, které si jako kamennou budovu svépomocí postavili," popisuje vedoucí kina Pavel Langr.
A čelní pozice si místní kinosál pohlídal i při dalších přestavbách, třeba když v roce 1957 kino přešlo na širokoúhlý film nebo když se v roce 1966 diváci dočkali širokoúhlého panoramatického kina 70 mm, šestikanálového zvuku a velkého promítacího plátna.
"Blansko bylo mezi prvními okresními městy s podobným vybavením, v zemi jich tehdy nebyla ani desítka," potvrzuje Pavel Langr.
Na komfort v zázemí si ale diváci museli počkat déle. S výjimkou výměny dřevěných sedaček za koženkové totiž větší investice přišly až v novém tisíciletí. Modernizace se dočkaly sedačky i sociální zařízení, došlo i na rekonstrukci hlediště a nové promítací plátno.
Digitalizaci dokončili před několik týdny
Digitalizace za více než tři miliony korun, na kterou město získalo dotaci 800 tisíc, vše završila až letos. Právě digitalizace, kterou se podařilo dokončit před pár týdny, přitom hrála klíčovou roli v rozhodování, zda blanenské kino vůbec zůstane zachováno. Hrozilo totiž, že postupně přijde o výběr filmů k promítání, a tím i o diváky.
"Bez digitalizace by se kino mohlo zavřít. Výhled byl takový, že do dvou tří let budou končit filmové kopie, největší distributor je ruší už teď, neměli bychom moc co promítat," potvrzuje Langr.
Digitalizace a nákup technologie pro promítání v 3D teď trend v klesající návštěvnosti zvrátily. A to i přes to, že se mírně zvýšilo vstupné dané distributory, ze 75 až 85 korun na 80 až 90 korun u běžných filmů a 130 korun za 3D snímky. Za poslední dva týdny, kdy v Blansku spustili zkušební provoz, se návštěvnost přesto zdvojnásobila.
Pokud by to tak zůstalo, kino by mohlo fungovat i bez dotace z města, které každoročně dokrývá ztrátu ve výši 800 tisíc až milion korun.
Satelit umožní přenášet živě i sportovní zápasy
"Doufám, že po digitalizaci bude návštěvnost dlouhodobě lepší, lidé u nás uvidí filmy i v den premiéry a nemusejí čekat, až k nám z velkých kin dorazí kopie. Dělali jsme ji hlavně proto, aby kino nemuselo zavřít, ve městě ho určitě chceme zachovat. A i kdyby drobná ztráta i po digitalizaci byla, jsme připraveni ji dokrýt," slibuje místostarosta Blanska Jiří Crha.
Namísto zavírání teď ale v Blansku mají jiné plány. K novému dataprojektoru a kinoserveru totiž pořídili i satelit. Ten umožní vysílat přímé přenosy - sportovní utkání, koncerty nebo třeba představení z Metropolitní opery, která po digitalizaci už nabízejí třeba v kině v Boskovicích.
Právě tam v sobotu navíc spustili i vysílání baletních představení v 3D. "V Blansku by se s přenosy mohlo začít po Novém roce," plánuje Pavel Langr.
Devadesát let od založení oslavili provozovatelé kina spolu s diváky besedou s herci, autogramiádou, speciální retro výstavou v předsálí a promítáním prvního českého 3D filmu V peřině.
