„Dotčená plocha patří v Česku mezi značně ohrožené suchem. Nyní na zemědělsky obhospodařovaném území převažuje konvenční způsob obdělávání s majoritním zastoupením orné půdy. To s sebou přináší vyšší ohrožení erozí,“ zdůvodňují zadavatelé záměru, proč je právě na Hustopečsku závlahová soustava tak důležitá. „Vzhledem k eroznímu ohrožení by bylo vhodné podpořit rozšíření sadů, mohlo by se to týkat i vinic,“ popisují.
To vše s sebou nese poptávku po závlahové vodě. Obnovený systém, který již před desítkami let existoval a fungoval, zavlaží devět a půl tisíce hektarů. Protéct jím má až osmnáct milionů kubíků vody ročně.
Závlahový přivaděč propojí Nové Mlýny se stávající nádrží Těšany na pomezí Brněnska a Hustopečska, dohromady půjde o potrubí v délce čtyřiceti kilometrů. Jeho vedení se nyní zvažuje ve dvou variantách – záleží na tom, zda se využije odběrný objekt ve Strachotíně, nebo přímo v Nových Mlýnech.
Systém si vynutí i stavbu nových vodních děl. V Horních Bojanovicích na toku Pradlenka má vzniknout nádrž o objemu 4,5 milionu kubíků, která zvládne vyrovnávat rozdíly mezi aktuálními možnostmi odběru vody z Nových Mlýnů a závlahovou potřebou.
Malé kompenzační nádrže vzniknou také v lokalitě vrchu Žebrák a Žerotínský vrch. Jejich účelem je jednak přerušení tlaku na dlouhé trase přivaděče, a pak také určitá provozní zásoba vody nutná k plynulému provozu soustavy při nabíhání či odstavování jednotlivých čerpadel.
Záměr se dotkne celkem osmnácti obcí na Břeclavsku a Brněnsku, přes než podzemní potrubí povede. „Přesný termín dokončení není možné v úvodní fázi přípravy stanovit. Předpokládá se v letech 2027 až 2030,“ odhaduje zpracovatel oznámení Dalibor Bílek.
Nejprve navýšení hladiny Nových Mlýnů
Aby se voda mohla rozvádět do sadů a vinohradů, je ale nejdříve potřeba zvýšit hladinu v novomlýnských nádržích. Ta byla v době jejich vzniku o 35 centimetrů výš. O navrácení tohoto stavu usiluje Povodí Moravy. Do povolovacího procesu ale vstoupila ekologická organizace Děti Země odvoláním u ministerstva životního prostředí.
Vodohospodáři teď čekají, jak se k němu ministerstvo postaví. Teprve pak mohou pokračovat v administrativním procesu, který povede k obnově hladiny na kótě 170,35 metrů nad mořem.
Dávno nefunkční systém by chtěli obnovit i u Baťova kanálu. Ten byl v minulosti páteří rozsáhlého zavlažovacího a odvodňovacího systému. Jarní vody se využívaly jako přirozené hnojení okolních luk a polí. Přebytečná voda se pak odváděla zpět do koryta řeky Moravy.
U Baťova kanálu chtějí obnovit zavlažovací trasy, za půl století zpustly |
Systém vybudovaný ve 30. letech 20. století pokrýval území od Nedakonic až po Rohatec. Celková délka závlahových náhonů měla téměř 28 kilometrů.
Už přes šedesát let ale systém chátrá, stále má přitom právní status vodního díla, a tak by jeho obnova nebyla zas tak složitá. „Obnovení celého systému by nevyžadovalo složité projednávání v rámci procesu EIA a územního řízení, ale jednalo by se pouze o jeho revitalizaci a údržbu,“ uvedl před nedávnem Petr Kolář (nez.), starosta Veselí nad Moravou, kde myšlenka vznikla.
