A nevyráběla pouze zbraně, v jejích dílnách v Zábrdovicích vznikaly i traktory, auta nebo psací stroje a další kancelářská technika.
Zbrojovka nevznikla v Brně na zelené louce – do českých rukou přešla v roce 1918 vídeňská pobočka rakouskouherských dělostřeleckých dílen. Zpočátku tak firma s 560 zaměstnanci používala k výrobě rakouské díly, zakrátko už ale vymýšlela vlastní. Po vzniku Československa bylo prvořadým úkolem sjednotit výzbroj armády.
„Vojáci totiž měli mnoho typů zbraní. Byly tu rakouské, další měli legionáři z jednotlivých front. To s sebou samozřejmě neslo komplikace kvůli pořizování náhradních dílů nebo munice,“ uvádí historik brněnského Technického muzea Roman Řezníček.
Zbrojovka tak situaci začala řešit vlastními typy pušek, pistolí nebo kulometů.
Historie vídeňské firmy v Brně dala základ tomu, že se výroba rozběhla právě na jihu Moravy, ačkoliv se nabízela možnost dovážet zbraně ze spojenecké Francie. „Ta ale ležela příliš daleko, navíc ji od Československa dělilo nevyzpytatelné Německo,“ popisuje tehdejší situaci Řezníček.
Zbrojovka nezásobila jen Československou armádu. Pušky a kulomety z Brna putovaly i pro armády států Malé dohody, tedy Rumunska a Jugoslávie. „Pro tu jugoslávskou dodala v průběhu let dohromady kolem 700 tisíc pušek,“ vypočítává historik.
Zbrojařská firma rostla do světových rozměrů a vstupovala na trhy mnoha zemí, které nebyly nasycené domácí produkcí. Zbraně z Brna se vyvážely do států Jižní Ameriky, od Venezuely přes Ekvádor a Brazílii až po Argentinu. „Zakázky měla Zbrojovka i v Číně, Íránu nebo Etiopii,“ vyjmenovává Řezníček.
Lehký kulomet zaujal i Anglii
Dveře se v meziválečném období otevřely i na anglický trh – právě díky vlastnímu vývoji nových kvalitních zbraní, konkrétně lehkého kulometu vzor ZB 26. Velkou Británii oslovil svou konstrukcí, takže zakoupila licenci na jeho výrobu. Kulomety pod značkou Bren měli britští vojáci nejen ve 2. světové válce, ale i po ní.
Zbrojovka v datech
|
„Je doloženo, že tam sloužily až do 80. let,“ říká historik. Další známou zbraní ze Zbrojovky byla puška vzoru ZB 24 objednávaná tuzemskou armádou či vzor ZB 33 určený pro četnictvo.
Nebyly to ale jen zbrojařské vynálezy, které v Brně mezi válkami vznikaly. Zbrojovka okusila i výrobu aut. V tomto odvětví však jejich „zetka“ měla silnou konkurenci v podobě Škody a Tatry. Těchto aut tak mnoho nevyjelo, do dnešních dní se jich zachovalo jen několik desítek. Některé jsou až do 20. dubna k vidění na výstavě věnované právě stoletému výročí vzniku Zbrojovky v Zetor Gallery v brněnské Líšni. „Pokoušeli se sice vyrobit i prototypy v o -jenských vozidel, ale ty nikdy nebyly zavedeny. Navíc do vývoje zasáhla válka,“ vysvětluje Řezníček.
I tak se už ve druhé polovině 20. let Zbrojovka stala jedním z největších zbrojařských výrobců na světě. Ve 30. letech podnik dál rostl, přesto se ani jemu nevyhnula světová hospodářská krize. Zatímco na začátku roku 1932 nebyl daleko od 4 000 zaměstnanců, na konci stejného roku byl na počtu okolo 2 500 lidí. Pak ale firma znovu nabrala tempo. „K 30. září 1934 tam pracovalo již 5 756 zaměstnanců,“ doplňuje historik.
Válka ale znamenala změny i pro Zbrojovku. Vedení obsadili Němci a rozkaz zněl jasně – usilovně vyzbrojovat německou nacistickou armádu. Vzpoury nebo sabotáže byly v podniku podle Řezníčka vyloučené, protože jako zbrojařský závod byla firma velmi pečlivě hlídaná. Válka ale zároveň znamenala poslední období, kdy v zábrdovickém areálu dominovala vojenská výroba.
Po ní se totiž podnik vyvíjel jiným směrem. Především armáda vlivem Sovětského svazu začala přecházet na ruské zbraně, dalším důvodem byla blízkost Brna k Rakousku, tedy nepřátelům ze Západu. „Proto byla vojenská výroba za komunistického režimu soustředěna na východě – v Uherském Brodě, nebo ještě dál na Slovensku,“ objasňuje Řezníček konec výroby vojenských zbraní v Brně.
Zůstal Zetor i výrobce zbraní
Na Zbrojovku tak zbyla výroba psacích strojů, různých vah a v pozdějších letech i další kancelářské a výpočetní techniky. Ze zbraní už vyráběla jen lovecké kulovnice a brokovnice. Na brněnském podniku však ležela výroba traktorů značky Zetor. Ta začala v roce 1946 a postupně rostla. V 50. letech se odstěhovala do Líšně, kde samostatný podnik sídlí dodnes.
Právě Zetor je jedním ze dvou „dětí“, které po brněnské Zbrojovce přežily. Firma totiž po revoluci v divokých podnikatelských letech chřadla, až v roce 2006 padla. Výroba zbraní však neskončila. Stroje v dražbě odkoupila dceřiná společnost uherskobrodské Zbrojovky Brno Rifles. „Dnes máme asi dvacítku zaměstnanců,“ podotýká její ředitel Pavel Rampula.
Společnost dnes působí vedle zábrdovického koupaliště, s bývalým obřím areálem Zbrojovky už nemá nic společného. S ním mají naopak velké plány developeři ze skupiny CPI. Na podzim začali s prvními demolicemi někdejších dílen. Do budoucna zde chtějí vybudovat novou čtvrť s 800 byty, další tisíce metrů čtverečních padnou na kanceláře a obchody. Podle plánu má být hotovo v roce 2027.
