Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zbrojovka by oslavila 100 let. Zbraně mířily z Brna do celého světa

  7:04aktualizováno  7:04
Zbraně a Brno. To spojení k sobě historicky patří asi jako boty a Zlín. Právě před sto lety se začala psát historie legendární Zbrojovky, která za hranicemi proslavila nejen Brno, ale i celé Československo. Stala se totiž jednou z největších zbrojařských firem na světě.

A nevyráběla pouze zbraně, v jejích dílnách v Zábrdovicích vznikaly i traktory, auta nebo psací stroje a další kancelářská technika.

Fotogalerie

Zbrojovka nevznikla v Brně na zelené louce – do českých rukou přešla v roce 1918 vídeňská pobočka rakouskouherských dělostřeleckých dílen. Zpočátku tak firma s 560 zaměstnanci používala k výrobě rakouské díly, zakrátko už ale vymýšlela vlastní. Po vzniku Československa bylo prvořadým úkolem sjednotit výzbroj armády.

„Vojáci totiž měli mnoho typů zbraní. Byly tu rakouské, další měli legionáři z jednotlivých front. To s sebou samozřejmě neslo komplikace kvůli pořizování náhradních dílů nebo munice,“ uvádí historik brněnského Technického muzea Roman Řezníček.

Zbrojovka tak situaci začala řešit vlastními typy pušek, pistolí nebo kulometů.

Historie vídeňské firmy v Brně dala základ tomu, že se výroba rozběhla právě na jihu Moravy, ačkoliv se nabízela možnost dovážet zbraně ze spojenecké Francie. „Ta ale ležela příliš daleko, navíc ji od Československa dělilo nevyzpytatelné Německo,“ popisuje tehdejší situaci Řezníček.

Zbrojovka nezásobila jen Československou armádu. Pušky a kulomety z Brna putovaly i pro armády států Malé dohody, tedy Rumunska a Jugoslávie. „Pro tu jugoslávskou dodala v průběhu let dohromady kolem 700 tisíc pušek,“ vypočítává historik.

Zbrojařská firma rostla do světových rozměrů a vstupovala na trhy mnoha zemí, které nebyly nasycené domácí produkcí. Zbraně z Brna se vyvážely do států Jižní Ameriky, od Venezuely přes Ekvádor a Brazílii až po Argentinu. „Zakázky měla Zbrojovka i v Číně, Íránu nebo Etiopii,“ vyjmenovává Řezníček.

Lehký kulomet zaujal i Anglii

Dveře se v meziválečném období otevřely i na anglický trh – právě díky vlastnímu vývoji nových kvalitních zbraní, konkrétně lehkého kulometu vzor ZB 26. Velkou Británii oslovil svou konstrukcí, takže zakoupila licenci na jeho výrobu. Kulomety pod značkou Bren měli britští vojáci nejen ve 2. světové válce, ale i po ní.

Zbrojovka v datech

  • 1918: založen státní podnik Zbrojovka Brno 
  • 1925–1929: řadí se mezi největší výrobce zbraní na světě
  • 1926: začíná vyrábět automobily i lehký kulomet vzor 26
  • 1939: firmu ovládnou Němci a zbraněmi zásobí svou armádu
  • 1946: znovu zřízen národní podnik Zbrojovka Brno, začíná výroba traktorů 
  • 1952: výroba traktorů se přesouvá do Líšně
  • 1976: vzniká samostatný podnik Zetor, který funguje dodnes
  • 80. léta: zbraně už tvoří menší část objemu výroby, Zbrojovka se zaměřuje zejména na kancelářskou a výpočetní techniku nebo dieselové motory pro traktory 
  • 90. léta: změny v rámci privatizace vedou k pádu podniku 
  • 2006: konec Zbrojovky Brno, stroje v dražbě kupuje dceřiná firma uherskobrodské Zbrojovky s názvem Brno Rifles, která výrobu zbraní ve městě udržela
  • 2008: za 707 milionů korun kupuje areál Zbrojovky společnost J&T, přeprodala ji firmě CPI, která tam plánuje velkou moderní čtvrť 
  • 2017: na podzim začaly první demoliční práce v areálu

„Je doloženo, že tam sloužily až do 80. let,“ říká historik. Další známou zbraní ze Zbrojovky byla puška vzoru ZB 24 objednávaná tuzemskou armádou či vzor ZB 33 určený pro četnictvo.

Nebyly to ale jen zbrojařské vynálezy, které v Brně mezi válkami vznikaly. Zbrojovka okusila i výrobu aut. V tomto odvětví však jejich „zetka“ měla silnou konkurenci v podobě Škody a Tatry. Těchto aut tak mnoho nevyjelo, do dnešních dní se jich zachovalo jen několik desítek. Některé jsou až do 20. dubna k vidění na výstavě věnované právě stoletému výročí vzniku Zbrojovky v Zetor Gallery v brněnské Líšni. „Pokoušeli se sice vyrobit i prototypy v o -jenských vozidel, ale ty nikdy nebyly zavedeny. Navíc do vývoje zasáhla válka,“ vysvětluje Řezníček.

I tak se už ve druhé polovině 20. let Zbrojovka stala jedním z největších zbrojařských výrobců na světě. Ve 30. letech podnik dál rostl, přesto se ani jemu nevyhnula světová hospodářská krize. Zatímco na začátku roku 1932 nebyl daleko od 4 000 zaměstnanců, na konci stejného roku byl na počtu okolo 2 500 lidí. Pak ale firma znovu nabrala tempo. „K 30. září 1934 tam pracovalo již 5 756 zaměstnanců,“ doplňuje historik.

Válka ale znamenala změny i pro Zbrojovku. Vedení obsadili Němci a rozkaz zněl jasně – usilovně vyzbrojovat německou nacistickou armádu. Vzpoury nebo sabotáže byly v podniku podle Řezníčka vyloučené, protože jako zbrojařský závod byla firma velmi pečlivě hlídaná. Válka ale zároveň znamenala poslední období, kdy v zábrdovickém areálu dominovala vojenská výroba.

Po ní se totiž podnik vyvíjel jiným směrem. Především armáda vlivem Sovětského svazu začala přecházet na ruské zbraně, dalším důvodem byla blízkost Brna k Rakousku, tedy nepřátelům ze Západu. „Proto byla vojenská výroba za komunistického režimu soustředěna na východě – v Uherském Brodě, nebo ještě dál na Slovensku,“ objasňuje Řezníček konec výroby vojenských zbraní v Brně.

Zůstal Zetor i výrobce zbraní

Na Zbrojovku tak zbyla výroba psacích strojů, různých vah a v pozdějších letech i další kancelářské a výpočetní techniky. Ze zbraní už vyráběla jen lovecké kulovnice a brokovnice. Na brněnském podniku však ležela výroba traktorů značky Zetor. Ta začala v roce 1946 a postupně rostla. V 50. letech se odstěhovala do Líšně, kde samostatný podnik sídlí dodnes.

Právě Zetor je jedním ze dvou „dětí“, které po brněnské Zbrojovce přežily. Firma totiž po revoluci v divokých podnikatelských letech chřadla, až v roce 2006 padla. Výroba zbraní však neskončila. Stroje v dražbě odkoupila dceřiná společnost uherskobrodské Zbrojovky Brno Rifles. „Dnes máme asi dvacítku zaměstnanců,“ podotýká její ředitel Pavel Rampula.

Společnost dnes působí vedle zábrdovického koupaliště, s bývalým obřím areálem Zbrojovky už nemá nic společného. S ním mají naopak velké plány developeři ze skupiny CPI. Na podzim začali s prvními demolicemi někdejších dílen. Do budoucna zde chtějí vybudovat novou čtvrť s 800 byty, další tisíce metrů čtverečních padnou na kanceláře a obchody. Podle plánu má být hotovo v roce 2027.

Autor:



Nejčtenější

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...



Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

V Brně vymýšlejí raritu, startující letadla mají před auty chránit semafory

Místo u letiště, kde má stát semafor

Jak vyřešit, že trasa plánovaného obchvatu Tuřan zasahuje do ochranného pásma brněnského letiště? Po možnosti zapustit...

K titulu má blíž Kometa. Ve třetím finále těsně porazila Třinec

Hokejisté Brna slaví úvodní gól třetího finále. Zleva Radim Zohorna, Tomáš...

Byli pod tlakem, čelili velkému náporu Třince. Hokejisté Brna ale obstáli a ve třetím finále extraligového play off...

Další z rubriky

Při prvním rande si spletla město, teď se stará brankáři Komety o klid

Taťana Kaletová v originálním dresu svého partnera Marka Čiliaka, který je...

I v srdci Slezska, které jinak ve finále hokejové extraligy drží palce Třinci, se radostně tleská při zákrocích...

Pusťte na WC každého, nabídlo Brno-střed příspěvek podnikům. Zájem mají tři

Ilustrační snímek

S neobvyklou nabídkou oslovila radnice Brna-střed kavárny a restaurace v centru města. Vyzvala je, aby otevřely své...

Za proražení lebky pracovníka sběrny dostal recidivista třináct let

Vazební věznice Hradec Králové

Krajský soud v Brně poslal na 13 let do vězení se zvýšenou ostrahou osmatřicetiletého Lubomíra Sochora. Podle obžaloby...

Najdete na iDNES.cz