Takže až „Nord Autobahn“ dorazí (podle plánů Rakušanů) v roce 2013 k Mikulovu, na dlouhou dobu se tam zastaví. A proč? Když se vláda rozhodovala, na co peníze budou a na co ne, R52 měla dva základní mínusy.
„Pokud nemá stavba územní rozhodnutí, nemá smysl ji financovat. Navíc všechny peníze jdou ze státního rozpočtu. Stejný osud jako dálnici do Vídně potkal i komunikaci R49, která má propojit Hulín na Zlínsku a Slovensko,“ pokusil se mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka zmírnit smutek Jihomoravanů.
Smlouva a peníze na pozemky
Ti se mohli už po lednovém podepsání mezivládní dohody mezi Českem a Rakouskem radovat z toho, že se celý proces okolo přípravy R52 urychlí. Dálnice má podle jejích zastánců, zlepšit dopravu, investice i turistický ruch v regionu.
Podle jihomoravské radní Anny Procházkové je už na spadnutí vydání územního rozhodnutí. „Pak se můžou začít vykupovat pozemky. Snažíme se proto dohodnout uvolnění nějakých peněz na přípravu stavby. Je to složité, když stát nemá peníze. Zároveň premiér Fischer vnímá, že jde o závazek vůči přeshraničnímu partnerovi,“ říká Procházková.
Dodává, že teď už nezbývá než jednat a lobbovat. Kraj, kterému z rozpočtu vypadlo asi 900 milionů korun, ale peníze na dálnici nemá. Na přípravu stavby by potřeboval 3,5 miliardy korun.
Dálnice za asi 10 miliard korun se měla stavět v letech 2010-2014. Teď se její zahájení odkládá na neurčito. Naopak práce na brněnském městském okruhu se nezastaví.
V Brně se prostaví stamiliony
Na mosty v Žabovřeskách poputuje 190 milionů, na Dobrovského tunely jeden a půl a na Svitavskou radiálu čtvrt miliardy korun. „Není to tolik, kolik jsme žádali. Ale umožní nám to ve stavbách pokračovat,“ shrnul ředitel Závodu Ředitelství silnic a dálnic Brno Pavel Doležal.
Stále ovšem nepřestává věřit, že osmisměrnou křižovatku na Sportovní se podaří zprovoznit zároveň s tunely, které se bez radiály zprůjezdnit nedají. „Mělo by to být na konci roku 2011,“ dodal Doležal.
Podle ministerstva dopravy navíc ještě něco do Velkého městského okruhu „přiteče“ v průběhu příštího roku. „Máme dvanáct miliard navíc ze státních dluhopisů. Ty porcujeme hlavně mezi obchvaty měst,“ vysvětlil mluvčí Hanzelka.
Silnice R43 nezačne dřív než v roce 2020
Naopak stavba rychlostní silnice R43 je ještě ve vzdálenějších hvězdách než dosud. Silnice, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, se měla stavět už v roce 2005. Ale například vliv jejího jižního úseku na životní prostředí se posuzuje už osm let. Podle nynějších odhadů se však nepočítá se zahájením stavby dřív, než v roce 2020.
Starostové, kteří volají po startu léta odkládané stavby rychlostní silnice z Brna na sever, viní z části zpoždění ministerstvo životního prostředí.
U právní kanceláře si proto chtějí objednat posudek, zda ministerstvo svými požadavky kladenými při projednávání stavby neporušuje zákon.
