Lidé zde často jen bezradně stojí a pozorují svištící auta. A zelený panáček se ne a ne rozsvítit. Nejdéle si chodci postojí na křižovatce pod vlakovým nádražím, přes niž se odbočuje na Křenovou ulici a směrem ke Galerii Vaňkovka, nebo také kolem Moravského náměstí.
"Každý den přemýšlím, proč s tím něco neudělají. Přijde mi, že se schválně preferují motoristé před chodci. I když mi náhodou blikne zelená brzy, tak se stejně zarazím na přechodu, který navazuje," líčí své zkušenosti Karel Hrubý, jenž na Křenové pracuje.
Horor: přechod u Vaňkovky
Přecházení v ulici Úzké mezi obchodním domem Tesco a Vaňkovkou je také značně problematické. Silnice je tu rozdělena ostrůvkem, na němž se panáčci střídají v jiném rytmu než ti u okraje vozovky. Uprostřed se rozsvítí červená dříve než u chodníků. Jde o záměr projektantů, který se na první pohled zdá logický.
Osoby přicházející k prostředku silnice mohou na zelenou v poklidu dojít až na chodník, mají ještě zelenou. Zatímco červená na ostrůvku signalizuje ostatním chodcům, že již nemají vstupovat do vozovky, protože brzy dostanou znamení "volno“ auta.
Chodec si ale může myslet, že se jedná o hazard s jeho zdravím. Řidiči odbočující z Dornychu doprava na Úzkou totiž vidí pouze červenou figurku a mnohdy si myslí, že tedy mohou bez omezení pokračovat v jízdě. Chodec přecházející od Vaňkovky, který je již na půli cesty k Tesku, má ovšem zelenou a i on se cítí bezpečně. Dochází tak k situacím, kdy řidiči musejí nečekaně dupnout na brzdu. Někteří se poté vztekají a troubí, chodci na ně nechápavě gestikulují - máme přece zelenou.
Problém se zelenou je i na Veveří
Jiný příklad dává důchodkyně Magdalena Stárková. "Nejhorší je to na Veveří, jak jezdí tramvaje z České na Grohovu. Je tam sice přechod, ale bez semaforu a u toho jen málokterý řidič zastaví. Navíc když jdu s nákupem, tak mi to nejde tak rychle a už se mi několikrát stalo, že mě jedno auto pustilo, ale pak jelo shora druhé a já zůstala stát uprostřed silnice," zlobí se šedovlasá žena.
Správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula však vyzývá k toleranci. "Křenová a Koliště vůbec jsou jednou z nejzatíženějších tepen ve městě. Je třeba si uvědomit, že tudy denně projede i padesát tisíc aut. K městu provoz zkrátka patří, kdybychom žili na vesnici, tak takové problémy nemáme," dává svoje stanovisko Nekula.
O zřízení světelné signalizace tam, kde lidem chybí, nebo naopak odstranění té, která je podle chodců nadbytečná, v Brněnských komunikacích neuvažují.
"Situaci pravidelně vyhodnocujeme, systém funguje dobře. Pokud lidem někde semafor chybí, tak bych spíš apeloval na řidiče a na policii, aby více hlídala dodržování zákona, který přikazuje dávat chodci na přechodu přednost," zmiňuje další aspekt Nekula. "Lidé svého práva ale nesmí zneužívat. Potom se stává, že řidičům pomalu skáčou pod auto," dodává správní ředitel.
Ostrůvek pro pomalé
Přidává také argument, proč jsou některé zebry rozdělené na dva kratší úseky namísto jednoho dlouhého. Ten by si přitom nevyžadoval dvojici světelných zařízení, a odpadaly by tak potíže s nenavazováním semaforů. "Především starší občané nemusí být tak rychlí, aby na jednu zelenou přešli celou vozovku. Opět jde částečně o solidární opatření."
Podle dopravních předpisů se chodci nemusejí znepokojovat faktem, že dojdou sotva do třetiny vozovky a panáček už jim říká "stůj". Mají totiž právo dojít až na opačnou stranu. Zelená jim slouží pouze jako znamení, že je možné vstoupit na přechod. I zde je však potřeba vzájemná ohleduplnost. Chodec má nařízeno přecházet bez zbytečného otálení. A řidiči by měli odbočovat vždy s maximálním ohledem na osoby, které mohou být za zatáčkou.
"Každý den přemýšlím, proč s tím něco neudělají. Přijde mi, že se schválně preferují motoristé před chodci. I když mi náhodou blikne zelená brzy, tak se stejně zarazím na přechodu, který navazuje," líčí své zkušenosti Karel Hrubý, jenž na Křenové pracuje.
Horor: přechod u Vaňkovky
Přecházení v ulici Úzké mezi obchodním domem Tesco a Vaňkovkou je také značně problematické. Silnice je tu rozdělena ostrůvkem, na němž se panáčci střídají v jiném rytmu než ti u okraje vozovky. Uprostřed se rozsvítí červená dříve než u chodníků. Jde o záměr projektantů, který se na první pohled zdá logický.
Osoby přicházející k prostředku silnice mohou na zelenou v poklidu dojít až na chodník, mají ještě zelenou. Zatímco červená na ostrůvku signalizuje ostatním chodcům, že již nemají vstupovat do vozovky, protože brzy dostanou znamení "volno“ auta.
Chodec si ale může myslet, že se jedná o hazard s jeho zdravím. Řidiči odbočující z Dornychu doprava na Úzkou totiž vidí pouze červenou figurku a mnohdy si myslí, že tedy mohou bez omezení pokračovat v jízdě. Chodec přecházející od Vaňkovky, který je již na půli cesty k Tesku, má ovšem zelenou a i on se cítí bezpečně. Dochází tak k situacím, kdy řidiči musejí nečekaně dupnout na brzdu. Někteří se poté vztekají a troubí, chodci na ně nechápavě gestikulují - máme přece zelenou.
Problém se zelenou je i na Veveří
Jiný příklad dává důchodkyně Magdalena Stárková. "Nejhorší je to na Veveří, jak jezdí tramvaje z České na Grohovu. Je tam sice přechod, ale bez semaforu a u toho jen málokterý řidič zastaví. Navíc když jdu s nákupem, tak mi to nejde tak rychle a už se mi několikrát stalo, že mě jedno auto pustilo, ale pak jelo shora druhé a já zůstala stát uprostřed silnice," zlobí se šedovlasá žena.
Správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula však vyzývá k toleranci. "Křenová a Koliště vůbec jsou jednou z nejzatíženějších tepen ve městě. Je třeba si uvědomit, že tudy denně projede i padesát tisíc aut. K městu provoz zkrátka patří, kdybychom žili na vesnici, tak takové problémy nemáme," dává svoje stanovisko Nekula.
O zřízení světelné signalizace tam, kde lidem chybí, nebo naopak odstranění té, která je podle chodců nadbytečná, v Brněnských komunikacích neuvažují.
"Situaci pravidelně vyhodnocujeme, systém funguje dobře. Pokud lidem někde semafor chybí, tak bych spíš apeloval na řidiče a na policii, aby více hlídala dodržování zákona, který přikazuje dávat chodci na přechodu přednost," zmiňuje další aspekt Nekula. "Lidé svého práva ale nesmí zneužívat. Potom se stává, že řidičům pomalu skáčou pod auto," dodává správní ředitel.
Ostrůvek pro pomalé
Přidává také argument, proč jsou některé zebry rozdělené na dva kratší úseky namísto jednoho dlouhého. Ten by si přitom nevyžadoval dvojici světelných zařízení, a odpadaly by tak potíže s nenavazováním semaforů. "Především starší občané nemusí být tak rychlí, aby na jednu zelenou přešli celou vozovku. Opět jde částečně o solidární opatření."
Podle dopravních předpisů se chodci nemusejí znepokojovat faktem, že dojdou sotva do třetiny vozovky a panáček už jim říká "stůj". Mají totiž právo dojít až na opačnou stranu. Zelená jim slouží pouze jako znamení, že je možné vstoupit na přechod. I zde je však potřeba vzájemná ohleduplnost. Chodec má nařízeno přecházet bez zbytečného otálení. A řidiči by měli odbočovat vždy s maximálním ohledem na osoby, které mohou být za zatáčkou.
