Mezi povlávajícími slunečníky na Zelném trhu prochází denně davy lidí. "Je ten hrášek sladký?" ptá se starší žena nedůvěřivě. "Ano, paní, ochutnejte," reaguje energicky prodavač Miroslav Pavlík.
Na nejstarším a nejznámějším brněnském tržišti rozbaluje stánek už více než deset let. "Mám tady místo od roku 2000," vzpomíná muž, který je mezi stánkaři v menšině - prodává vlastní zboží.
Farmářské trhy na jihu MoravyFarmářské trhy Tišnov náměstí Míru, Tišnov |
Zelný trh se ale v blízké budoucnosti zásadně změní. Radnice Brno-střed tam chce zpátky dostat drobné farmáře, kteří tradiční tržnici skoro opustili.
"Uvědomujeme si, že devadesát procent zboží je tam z velkoobchodů, to by se mělo změnit. V podobném stylu bychom si představovali také trh na Římském náměstí. Tam by měli být i řemeslníci," uvedl starosta Brna-střed Libor Šťástka (ODS).
Kdo prodává vlastní zboží, má teď levnější pronájem
Pěstitel Pavlík své zboží vypěstoval vlastními silami. "Všechno, co tu mám, je z mé zahrádky v Heršpicích. Soukromých pěstitelů ale každým rokem ubývá, z celého trhu je nás tady všehovšudy pět až šest takových. Naopak přibývá příměstských podnikatelů," konstatuje Pavlík.
Ostatní prodejci nabízejí ovoce a zeleninu dovezenou z Polska a ostatních zemí. Zákazníci si tak mohou na "Zelňáku" koupit kromě sezonního ovoce také banány či ananasy.
Stánkaře zkrátka téměř nic neomezuje. Radnice Brno-střed tam pronajímá celkem 135 míst. Jeden podnikatel si může otevřít maximálně dva stánky, drobný živnostník jen jeden. Kdo prodává zboží z vlastní produkce, má výhodnější nájem. Za průměrně velký stánek o rozloze osm metrů čtverečních zaplatí 240 korun denně. Podnikatel zaplatí o osmdesát korun víc.
Náměstí čeká rekonstrukce, zmizí z něj i auta
Proč tedy farmářů na Zelném trhu ubývá? Jak už dříve psala MF DNES, pro prodejce je výhodnější nakoupit suroviny ve velkoobchodu a pak je prodat na tradičním tržišti, které jejich zboží dodá punc "domácí" výroby. Farmáři, kteří prodávají vlastní úrodu, dovozovému zboží těžko konkurují.
Zboží od zemědělců se přitom u kašny Parnas prodávalo po tisíc let. "Po staletí se tam setkávají lidé, je takovým bříškem Brna. Je škoda, že odsud malí pěstitelé mizí. Mohl být vzorem pro nové farmářské trhy, které po Brně vznikají," myslí si historička Milena Flodrová.
Šanci znovu tržnici ovládnout dostanou drobní pěstitelé už brzy. V příštím roce čeká historické náměstí rekonstrukce. Zmizí auta a vzniknou tam pevné stánky s připevněnými slunečníky. "Rádi bychom to stihli do podzimu," řekl starosta Šťástka.
V posledních letech v celém kraji začaly vznikat farmářské trhy, které přísně rozlišují, koho mezi sebe pustí. Například na trzích u restaurace Hansen nebo v Bystrci u hotelu Santon mohou produkty nabízet pouze regionální zemědělci.
"Lidé mají poslední dobou čím dál větší zájem o plodiny, u kterých si mohou dohledat jejich původce," nastínil Jaromír Musil z jihomoravské agrární komory.
