Léta přitom žili zoologové v přesvědčení, že žádná skutečně původní želva na našem území není.
Teď se snaží ověřit opak. Dosavadní pozorování je směřují ke Stibůrkovským jezerům u Tvrdonic.
„Břeclavsko je jednou z nejteplejších oblastí v republice, proto by se právě tady mělo želvám dařit. Důležité také je, aby měly možnost snášet vajíčka a ta aby se úspěšně líhla. U Stibůrkovských jezer by to mohlo být klidně na poli nebo ve vinicích,“ míní Martin Šandera z organizace Herpeta, která se zachováním želvy a jejím návratem do přírody dlouhodobě zabývá.
K tomu, aby se prokázalo, zda je želva původní, či ne, vede podle něj jediná cesta.
„Podaří se to jen tehdy, pokud se poštěstí želvu chytit, odebrat z ní vzorek a analyzovat DNA. Teprve to ukáže, do jaké linie želva patří,“ vysvětlil.
Jiným způsobem podle něj nejde vyloučit, že želvy na jih Moravy někdo uměle zavlekl. Tak tomu bylo například v lokalitě Betlém za hrází střední novomlýnské nádrže. Dnes zde žije na 200 kusů želv původem z rumunské části delty Dunaje.
Kdy se ověření českého původu želv vědci dočkají, je otázkou. Jejich pátrání zatím nemá finanční podporu, a je tedy založeno spíše na pomoci dobrovolníků.
