Sady ovocných stromů mizí a mění se v lány pšenice. Zelinářství už je na jihu Moravy spíš rarita. Jedním z důvodů, proč tato odvětví zemědělství mizí, je i to, že nejsou ruce, které by v nich pracovaly.
Marné shánění lidí do zemědělství nutí podniky k transformaci. Pomoct by mohl nábor lidí z Ukrajiny, jak to plánuje ministerstvo zemědělství.
Vláda už projekt, který předložil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), schválila. Díky němu by mělo být snazší získat pracovní síly ze zahraničí do zemědělské a potravinářské výroby. Řekli si o to sami podnikatelé.
„Na základě konkrétních požadavků jsme zpracovali projekt, který bude nedostatek pracovních sil v zemědělství, ale i v potravinářství řešit. Předpokládáme, že půjde o 1 500 lidí, a to z Ukrajiny. Ve vztahu k ní už totiž podobné projekty s různou dobou zaměstnání existují. Ten náš určuje dobu zaměstnání v České republice na minimálně 6 a maximálně 12 měsíců,“ upřesnil Jurečka.
Firma se snaží získat zahraniční pracovníky už rok
První Ukrajinci by měli získat práci od 1. ledna nadcházejícího roku. Garanty projektu mají být Agrární i Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Příliv zahraničních pracovníků by neměl nijak narušit český trh práce.
„Půjde totiž o pozice zveřejňované standardním způsobem v centrální evidenci volných pracovních míst pro držitele zaměstnaneckých karet,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podobně už funguje projekt ministerstva průmyslu a obchodu, který řeší nabírání pracovníků pro pracovní poměry nad jeden rok. Není ale primárně zaměřený na agrární oblast.
Jihomoravským zemědělcům by zahraniční pracovníci nesmírně pomohli. „Tuzemští pracovníci nemají o zaměstnání v zemědělství vůbec zájem, zatímco Ukrajinci by sem šli rádi, ale je velmi těžké je sem dostat,“ vysvětluje Roman Borovička, ředitel společnosti Patria Kobylí.
O dvanáct zahraničních pracovníků z Ukrajiny požádali už téměř před rokem. „Vyřizujeme to od loňského Mikuláše a ještě tady nejsou. Dostat zaměstnaneckou kartu je obrovský problém,“ poznamenal.
Mladí radši odcházejí do státní správy, říká vinař
V Kobylí si tak s pracemi v sadech, vinohradech i dalších zemědělských oblastech zatím musí vystačit sami. Stejně jako řada dalších zemědělských podniků včetně vinařství.
„S nedostatkem pracovních sil se potýkáme již několik let. Každého, kdo chce pracovat, umíme zaměstnat. Mladí lidé ovšem radši odcházejí do státní správy, kde stát vytváří stále nová místa. Proto jsme nuceni hledat pracovní síly i v zahraničí,“ říká David Šťastný z vinařství Château Valtice – Vinné sklepy Valtice.
„Jinak zůstanou vinohrady na Moravě neobdělané a zpustošené. Česká republika nebude mít vlastní víno ani jiné domácí potraviny a všechno si bude dovážet. Pak k nám mohou přestat jezdit i turisté. Může být poškozeno to, co jsme tady léta budovali,“ upozorňuje Šťastný.
Že o práci v zemědělství už dlouhé roky není zájem, potvrzuje i ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko. Problém je hlavně u odvětví, která vyžadují ruční práci. Jako je právě vinařství, ovocnářství či zelinářství.
„Proto se zemědělství přeorganizovává tak, aby ruční práce bylo co nejméně. A tak jsou lány oseté pšenicí a kukuřicí, aby se lehce obdělávaly a náklady nebyly tak vysoké,“ vysvětluje.
Zemědělci upřednostňují plodiny, které sklidí stroje
U firem, které se zabývaly ovocem a zeleninou, se podle něj radikálně zmenšuje výměra. „Neustále totiž mají problém se sehnáním pracovních sil a vzhledem ke konkurenční ceně finálních výrobků si ani nemohou dovolit platit vyšší mzdy, protože jinak by produkt byl neprodejný,“ podotýká.
Ministerský projekt by skutečně mohl pomoci. Otevřenost pracovního trhu pro cizince totiž podle podnikatelů v zemědělství zdaleka není tak liberální jako v jiných státech.
„Lidí je stále méně. Už nejsme schopni místa obsadit tuzemskými pracovníky. Při dnešní výši nezaměstnanosti jsou v oněch čtyřech procentech už de facto nezaměstnatelní lidé,“ míní šéf zemědělského podniku Pomona Těšetice Ivo Pokorný.
I oni se připojili k podnikům, které na ministerstvo tlačí, aby do zemědělství lákalo zahraniční pracovníky. Pokud neseženou pracovní síly, budou podle něj muset zvážit, jestli v některých odvětvích dále podnikat, případně jak nahradit lidské ruce technologií.
