Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel disident a politolog Jaroslav Šabata

  2:50aktualizováno  2:50
Po těžké nemoci zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně Jaroslav Šabata. Přední brněnský disident, signatář i mluvčí Charty 77 a v letech 1990 až 1992 ministr vlády České republiky za Občanské fórum skonal krátce po půlnoci.

Disident a politolog Jaroslav Šabata | foto: Radek Miča, MAFRA

Politolog Jaroslav Šabata se narodil 2. listopadu 1927 v Dolenicích, po válce vstoupil do Komunistické strany Československa, kde  se stal jedním z nejaktivnějších účastníků obrodného procesu v této straně, takzvaného pražského jara v roce 1968.

Byl první, kdo se už 31. srpna 1968 ve Španělském sále Pražského hradu postavil proti vedení strany, které se krátce předtím vrátilo z Moskvy s kapitulačním Moskevským protokolem. Čímž se stal do budoucna velkým a vítaným terčem pro normalizační gardu v čele s Gustávem Husákem, který už pomalu přebíral taktovku. Z KSČ byl vyloučen při masové čistce roku 1970.

Novopečený prezident Václav Havel navštívil v lednu 1990 brněnské Mahenovo

Jaroslav Šabata v brněnském Mahenově divadle v lednu 1990, kdy je navštívil Václav Havel.

"Mým impulsem k přechodu do disentu bylo intenzivní vědomí selhání reformních komunistů plus neméně intenzivní poznání, že normalizačnímu komunistickému režimu se musí čelit zcela jinak, než jak se o to pokoušel antikomunistický odboj po roce 1948, plus silné pouto-srozumění, jímž se prohloubil vztah mezi mnou a dětmi na dramatickém konci 60. let," vzpomínal Jaroslav Šabata. "To všechno bylo velice přirozené a samozřejmé, tedy vůbec ne těžké. Nešlo to jinak. Jiná věc je, jak jsem prožíval fakt, že děti zahučely do vězení se mnou, ba ještě přede mnou. Těžko popsatelný horor. Ale: i když to - zvlášť Jenda jako nejmladší - vůbec neměly lehké, nikdy mně nic ani slůvkem nevyčetly,“ dodal.

Za normalizace byl jako disident vícekrát vězněn, v roce 1978 se stal mluvčím Charty 77. V roce 1989 spolu s Rudolfem Battěkem inicioval vznik předního protirežimního Hnutí za občanskou svobodu, jehož provolání podepsalo nebývalé množství občanů, což předznamenalo i převrat v listopadu 1989.

Po listopadu 1989, kdy byl jedním z vůdců brněnského Občanského fóra, se stal  poslancem. V letech 1990 až 1992 působil také jako ministr bez portfeje ve vládě Petra Pitharta. V roce 1997 vstoupil do ČSSD.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ženské uskupení Užaslé umístilo na sochu T. G. Masaryka před brněnskou...
Padnu, oznamoval po volbách pletený vzkaz na Masarykově soše v Brně

Loni žasnul, tentokrát se T. G. Masaryk po víkendových parlamentních volbách chystal padnout. Takový vzkaz visel od pondělního rána na soše prvního prezidenta...  celý článek

Zákaz vstupu bez špuntů v uších, výstaviště rozduněly sirény
Zákaz vstupu bez špuntů v uších. Sirény rozezněly brněnské výstaviště

Návštěvníci brněnského výstaviště v sobotu večer zažili nezvyklou podívanou. Hudebníci tam zahráli nejhlučnější skladbu v historii, a sice Symfonii sirén....  celý článek

Robert Skeřil a jeho kolegové díky speciálnímu elektronovému mikroskopu...
Částice smogu se mohou dostat až do krve a ucpat tepny, tvrdí odborník

Smog z brněnských ulic vypadá pod mikroskopem jako okno do podmořského světa – kuličky s ostny připomínají ježky, ty hladké jikry nebo perly v lastuře. Tím ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.