Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel proslulý hladovkář Miloslav Mareček

  13:23aktualizováno  14:59
V Kyjově zemřel hladovkář Miloslav Mareček, jenž se do veřejného povědomí dostal zejména protesty v 90. letech. Jeho tělo bylo nalezeno 7. října, mrtvý byl zřejmě už několik měsíců.

Miloslav Mareček | foto: Monika Tomášková, MF DNES

"Výsledky pitvy jsme ještě nedostali, takže zatím neznáme příčinu jeho úmrtí," uvedl mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník.

Přestože na těle Miloslava Marečka vyšetřovatelé nenašli žádné poranění a v jeho okolí žádné stopy násilí, zatím nevylučují ani násilný čin. "Zahájili jsme i úkony trestního řízení pro podezření z ublížení na zdraví," dodal Zámečník.

O hladovkářově smrti jako první informovaly noviny Naše Slovácko.

S matkou si psal dopisy
Miloslav Mareček žil osaměle a i s matkou v posledních letech komunikoval jen prostřednictvím dopisů. Delší dobu na ně však už neodpovídal, a tak rodina dala podnět policii, aby do domu vstoupila. To se stalo 7. října.

"Seděl v křesle, a přestože byl možná mrtvý už několik měsíců, jeho tělo ještě nezačalo podléhat hnilobnému procesu. Bylo spíš mumifikované, vysušené, bez tekutin," uvedl mluvčí. Lidé z okolí viděli naposledy Marečka v červnu.

Známý hladovkář z počátku devadesátých let "rebeloval" i v poslední době. Soudil se mimo jiné se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, které odmítal platit zdravotní pojištění. Jeho dům byl velmi neudržovaný, místo záclon měl nalepené noviny.

Mareček byl v Česku zřejmě nejznámějším hladovkářem, jíst přestal několikrát a vydržel to i devadesát dnů. Jeho první hladovky na počátku 90. let vzbudily ve veřejnosti velký ohlas, média sledovala jeho zdravotní stav a lidé se scházeli na náměstích na podporu jeho požadavků.

Dokázal oslovit i politické špičky
Do Kyjova se za ním tenkrát vydal i šéf generální prokuratury Jiří Šetina nebo místopředseda federální vlády Jozef Mikloško.

"Byl to boj s větrnými mlýny, ale myslím, že to svůj význam mělo, i když já jsem na tom rozhodně jenom tratil," řekl Mareček v rozhovoru pro MF DNES před dvěma lety.

V té době žil osaměle a s nikým se nechtěl bavit. Jeho dům byl zpustlý, a tak působil i sám kdysi velmi známý hladovkář.

S nepravostmi, jak říkal, ale bojoval dál. Neměl doklady, protože nechtěl mít české občanství, soudil se s VZP a pak i s kyjovskými městskými strážníky. Neplatil zdravotní pojištění a vysvětloval to tím, že nebude dávat peníze na něco, co nechce.

Strážníky hnal mačetou
Když pak strážníci doprovázeli do jeho domu exekutora, který přišel vymáhat dluh od pojišťovny, vytáhl na ně mačetu a jednomu z nich způsobil drobné poranění. Dostal za to deset měsíců podmíněně.

Mareček pak naopak zažaloval strážníky, že neoprávněně vnikli do jeho bytu, a žádal odškodné dvacet tisíc korun. Letos v únoru však jeho žalobu Krajský soud v Brně zamítl.

Muž, který nejedl 90 dnů

Miloslav Mareček se narodil v roce 1954 v Kyjově. Byl signatář Charty 77 a bývalý pracovník ve sklárnách. První hladovku držel ještě před listopadem ’89, když ho obvinili z pobuřování za to, že rozšiřoval Několik vět. Byl převezen na psychiatrii a lékaři mu podávali umělou výživu, psychiatrička ho prohlásila za nesvéprávného.
Dva roky po první hladovce přestal jíst znovu, protestoval tak proti postupu generální prokuratury při vyřizování jeho podnětů.
Nejdéle vydržel nejíst devadesát dnů. Tvrdil, že tak bojuje i proti zneužívání psychiatrie, a dožadoval se také odsouzení iniciátorů tzv. pendrekového zákona.
Svými protesty vzbudil pozornost politiků, novinářů, veřejnosti i prezidenta. Za jeho požadavky se protestovalo i na Václavském náměstí a z Marečka se v té době stala mediální hvězda.
Věcí, kterých se dožadoval, hladověním nakonec nedosáhl. Stáhl se do ústraní a začal žít jako samotář.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zákaz vstupu bez špuntů v uších, výstaviště rozduněly sirény
Zákaz vstupu bez špuntů v uších. Sirény rozezněly brněnské výstaviště

Návštěvníci brněnského výstaviště v sobotu večer zažili nezvyklou podívanou. Hudebníci tam zahráli nejhlučnější skladbu v historii, a sice Symfonii sirén....  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.