Jan Eskymo Welzl.

Jan Eskymo Welzl. | foto: Archiv MF DNES

Zemské muzeum nabízí výstavu o osudech dobrodruha Eskymo Welzla

  • 0
Polárník, spisovatel, cestovatel, dobrodruh, přístavní dělník, lovec kožešin, lodník, strojník, obchodník, vynálezce. Všechny tyto profese skrývají Jana "Eskymo" Welzla, jehož životní osudy ode dneška přiblíží zájemcům nová výstava Moravského zemského muzea v Brně.

Ve dvou sálech Paláce šlechtičen zůstane expozice o muži, který krátce pobýval i v Brně, až do počátku prosince. "Letošní letopočet končící číslicí osm kopíruje vlastně i Welzlova životní data," komentuje vznik výstavy její autor Jiří Macháček.

. KAM V BRNĚ ZA KULTUROU A ZÁBAVOU 17. ZÁŘÍ

Všeuměl a cestovatel se narodil před 140 lety a před 60 lety zemřel. A do Brna na krátký čas přijel v roce 1928 jako šedesátník. Welzla v tuzemsku proslavily humorně laděné prózy Bedřicha Golombka a Edvarda Valenty.

. Eskymo Welzl

po stopách dobrodruha

O životě moravského dobrodruha a cestovatele po dalekém severu.

Kde: Palác šlechtičen

Kdy: od 17. září do 6. prosince

Otevřeno: úterý - sobota 9.00 - 17.00

Vstupné: 20/10 korun

"Jeho život se však posléze přetvořil do literární mytologie. Přímých odkazů k jeho životu existuje minimum. Snad jen novinových článků o něm je hromada," doplnil kurátor.

První oddíl výstavy faktograficky připomíná Welzlův život a ukazuje archivní materiály. Patří sem záznam o audienci Welzla u prezidenta Masaryka, kmenový list o vykonané vojenské službě a smlouvy na Golombkovy a Valentovy knihy. K vidění jsou také dva dochované fotografické portréty.

"Na prvním snímku je Jan Welzl při návštěvě expozice Moravského zemského muzea v Biskupském dvoře, druhá fotka je datována z jara 1929," dodal Macháček. Oba snímky jsou v držení muzea.

Ve druhé místnosti návštěvník objeví velké diorama, které se snaží navodit atmosféru Welzlova putování Sibiří a Aljaškou. Tady vybudoval kurátor malé polární tábořiště a nabízí zde i mnoho informací o severských krajích.

Polárník zemřel zapomenutý v kanadském Dawsonu v roce 1948. K vidění je také barevný snímek skromného hrobu rodáka ze Zábřehu na Moravě a vyučeného kováře. Po vojně, kterou strávil u dělostřelců v Brně a Krakově, osiřel a rozhodl se, že podnikne cestu kolem světa. Později se pěšky vydal na ojedinělou výpravu k břehům Severního ledového oceánu.