Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zkamenělé kmeny v Moravě odhalují, jak vypadalo okolí před tisíci let

  13:20aktualizováno  13:20
V řece Moravě u Strážnice hledají vědci kmeny stromů staré několik set až tisíc let pohřbené v naplaveninách. Z kusů dřeva a pylových zrnek sestavují obraz řeky a krajiny kolem ní. Podařilo se jim už zjistit, že před sedmi tisíci lety byla ve východní části kraje tundra podobná dnešní Sibiři.

Kmeny stromů pohřbené v naplaveninách v březích řeky Moravy. | foto: Akademie věd ČR

"Jednou až dvakrát ročně sedneme do člunů a plujeme po řece od Bzence po Rohatec. Hlavně po povodních, protože během nich proud řeky naruší břehy a odkryjí se přitom další stromy," vysvětluje Filip Stehlík z Geologického ústavu Akademie věd České republiky.

Vědci už objevili desítky starých stromů, z nichž některé překryla pětimetrová vrstva naplavenin. Jejich další podrobný průzkum pak ukázal, že většina z nich u řeky rostla od 12. do 17. století.

"Některé stromy jsou zuhelnatělé a rozpadlé, nacházíme však i kmeny se zachovalými letokruhy," říká Stehlík.

Nejcennější a nejvíce přesných dat podle něj získávají ze stromů, které se zachovaly v takzvané růstové pozici. To znamená, že nespadly do koryta, ale jejich pahýly v něm zůstaly stát. Vědci však v naplaveninách nacházejí i stromy nebo větve, které sem přinesl silný proud při povodních. Od těch "místních" je poznají podle toho, že mají odřenou kůru.

Díky letokruhům mohou někdy určit stáří stromů až s přesností na rok. K určování stáří pylových zrn zase používají metodu rozpadu radioaktivního uhlíku. Výzkum letos končí a vědci mají tolik informací, že mohou vytvořit přibližný obraz řeky Moravy a jejího okolí od doby ledové až po současnost.

A jaký ten obraz tedy je? Na konci poslední doby ledové řeka Morava kolem dnešní Strážnice tekla v širokých meandrech a měla hodně energie. Díky ní poměrně rychle, zhruba za dvě tisíciletí, vytvořila dnešní údolí.

Vinnou révu tady začali pěstovat lidé v 16. století

"Nejmladší pozůstatky těchto velkých meandrů, nacházející se při okrajích dnešního údolí, jsou staré přibližně jedenáct tisíc let," říká geolog. Pylová zrna nalezená v nejhlubších vrstvách naplavenin ukazují, že na konci doby ledové, tedy před asi osmi až šesti tisíci lety, byla v nivě Moravy chladná tundra. Rostly tady vrby, pelyněk, šáchorovité byliny. Později tundru vystřídala otevřená borovicovo-březová tajga. Na konci doby ledové se pak tady vytvářely laguny podobné alpským jezerům.

V další historii řeku často silně poznamenaly klimatické výkyvy. A měly vliv nejen na její chování, ale i skladbu rostlin. "Při stabilním klimatu řeka volně plynula krajinou, větvila se do dílčích ramen a během klidných sezonních povodní ukládala jemné prachovité a jílovité sedimenty. V klimaticky rozkolísaném období naopak vymílala břehy, rozšiřovala a prohlubovala své koryto," popisuje Filip Stehlík.

Vědci také získali důkazy, že obiloviny se tady začaly pěstovat na přelomu letopočtu a do 12. století v okolí řeky rostly duby a borovice. V té době začali krajinu přetvářet pastevci.

V korytě řeky vědci objevili i kůly. Odhadují, že pocházejí ze 13. století, a domnívají se, že nejspíš podpíraly nějaký most či lávku. Pylová zrna naopak prozrazují, že od 16. století tady lidé začali pěstovat vinnou révu. Podobný průzkum se ve světě dělá i na jiných řekách. V Česku se prováděl například na Labi.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Silnice v Černé Hoře nevydržela nápor aut. Začala její oprava

Cesta autem mezi Brnem a Letovicemi se řidičům v posledních týdnech protáhla i o několik desítek minut. Může za to oprava mostu u Kuřimi i objížďka přes Černou...  celý článek

Marihuana (ilustrační snímek)
Nabídli známé sušenky s marihuanou, teď jim hrozí pět let ve vězení

Až pětiletý pobyt ve vězení hrozí mladému páru z Brna, který na návštěvě ve svém bytě pohostil kamarádku kávou a sušenkami. Že je v nich marihuana jí ale řekl...  celý článek

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.