Národní památkový ústav čekají organizační změny, které se zásadně dotknou pracoviště v Brně. Vedení památkářů představilo plán, podle kterého se příští rok oddělí správa státních hradů a zámků od klasické památkové péče.
Zatímco dosud si každý krajský ústav spravoval svoje hrady a zámky sám, z úsporných důvodů zbudou nyní jen čtyři pracoviště: v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži. Právě z Kroměříže se tedy budou řídit moravské státní památky.
Památkáři v Brně
|
"Změna umožní vytvořit kvalifikované a silné zázemí pro odbornou obnovu památkových objektů, prohlídkových tras, ekonomickou podporu a marketing," vysvětlovala mluvčí Národního památkového ústavu Zdeňka Kalová.
Původní plán, který představila ředitelka ústavu Naďa Goryczková loni v listopadu, přitom počítal s umístěním správy do Brna. "Kroměříž jsme nakonec zvolili s ohledem na dostupnost a geografickou polohu v centru spravovaného území, prostorové kapacity a efektivní řízení spravovaných památek," komentoval nyní Lukáš Hyťha z tiskového oddělení Národního památkového ústavu.
Podle něj ještě památkáři jednají s odbory a není možné jednoznačně říci, kolik lidí v Brně přijde o práci.
Brněnští památkáři: je to nespravedlnost
Rozhodnutí každopádně rozčílilo jihomoravské a brněnské politiky. Podle hejtmana Michala Haška (ČSSD) jsou splněny všechny předpoklady k tomu, aby správa moravských hradů a zámků sídlila v Brně. O problému bude jednat pozítří s ministryní kultury Alenou Hanákovou (TOP 09).
"Je smutné, že má zaniknout pracoviště, které úspěšně funguje. Jihomoravští památkáři patří ke špičce v Česku, naše hrady a zámky jsou v dobrém stavu, přicházejí s novými akcemi a mají zvyšující se návštěvnost," uvedl Hašek.
Brněnský památkový ústav má v péči patnáct památkových objektů, kroměřížský jen čtyři. Jihomoravské hrady a zámky jsou také výnosnější.
Z analýz uveřejněných na webu ústavu vyplývá, že do památek na jihu Moravy stačí vložit 1,35 koruny, aby se státu vrátila 1 koruna. U objektů spravovaných z Kroměříže je to 2,01 koruny.
"Můj osobní názor je, že umístění do Kroměříže není spravedlivé ke kvalitě brněnských pracovníků, kteří organizují skvělé výstavy, katalogy a mají i hospodářské výsledky," podotkl ředitel brněnského památkového ústavu Petr Kroupa.
Raději krajská města?
Podle kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové by bylo lepší, kdyby správa památek zůstala na dvou místech Moravy. "Já bych volila Brno a Olomouc, kde jsou zavedené památkové ústavy. Pro jedno pracoviště bude náročné starat se o tolik objektů," řekla Holásková.
Brno jako krajské město, kde se koncentruje i mnoho dalších úřadů, by podle ní bylo lepším místem než okresní Kroměříž.
Kastelán hradu Veveří Petr Fedor ale říká, že není důležité, kde ústředí bude. "Pro nás, co jsme zvyklí jezdit do Brna, to bude nepříjemnost. Ale jen drobná. Podstatnější je, jaké budou mít kasteláni pravomoci, jak budou vytvářeny rozpočty," poznamenal kastelán Fedor.
Nejde přitom o první instituci, která by se měla v poslední době stěhovat z Brna. Minulý týden ministerstvo vnitra oznámilo, že v Brně skončí vyšší policejní škola. Ta se sloučí s ústavem v Holešově na Kroměřížsku.
