"Fuj, tady to smrdí," chytají se za nos asi čtrnáctiletí školáci ve strohé budově se zamřížovanými okny, která je plná štiplavého zápachu dezinfekce. Jsou právě v hlavní budově výchovného ústavu v Moravském Krumlově. Měli by si však zvykat, protože podle pedagogů jsou už v tomto ústavu "jednou nohou".
Jsou drzí, kradou, občas něco zničí. A pocházejí z problémových rodin, které jejich vývoj směrem ke kriminálu ještě přiživují. Právě takové děti vytipovaly pracovnice sociálněprávní ochrany dětí k tomuto zvláštnímu výletu.
Pak je mikulovští strážníci naložili do autobusu a ukázali jim, jak mohou dopadnout. Zavezli je do výchovného ústavu a protidrogového centra. A ještě je čeká návštěva věznice.
Před mřížemi děti zmlkly
"Chceme děti opravdu postrašit. Musí si uvědomit, kam až se mohou dostat, když ve škole nezaberou, když se nezačnou chovat jako slušní lidé," míní šéf mikulovských strážníků Jiří Hamerník.
V autobuse byla dvacítka dětí od třinácti do šestnácti let ještě rozjívená jako jindy. Stačilo však vystoupit před zamřížovaným areálem výchovného ústavu a děti zmlkly.
"Já už dál nejdu. Bojím se," přiznal jeden z chlapců kamarádům. "Neboj se, to není věznice," uklidňovali ho před vchodem do budovy spolužáci. Do ústavních pokojů se vchází přes společné sprchy. V místnostech jsou jen holé postele, obyčejná skříň a zamřížované okno. Dětské "vězení" je s tím běžným skoro srovnatelné.
Poučí návštěva děti?
"Výchovný ústav byl pro děti opravdu šok. Aspoň podle toho, jak hned na začátku zkameněly. Asi to pro ně bylo opravdu odstrašující. Snad to bude mít nějaký přínos," doufá Alexandra Nováková, která na mikulovské speciální škole působí jako metodik prevence.
Podobnou "šokovou terapii" užívají už všude ve světě. V Česku je to však novota. A ne každému se líbí. "Nekonfrontovala bych je s něčím takovým, jsou to ještě děti," soudí brněnská psychiatrička Marta Holanová. Podle ní by se ani nastávající darebáčci neměli účastnit návštěvy pasťáku, a vězení už vůbec ne. "Jen proto, aby jim někdo ukázal, že by se tam časem mohly dostat? To je dost pochybné," míní.
Na dětech podle ní taková návštěva může zanechat následky. "Nedokážu si představit, co si na tom vezme třeba třináctiletý chlapec. Může ho to jedině zastrašit, ale nijak pozitivně ovlivnit," obává se Holanová. Mikulovští strážníci přesto chtějí v podobných výletech pokračovat i ve spolupráci s jinými školami. Teď se snaží domluvit návštěvu v některé z vazebních věznic, které působí mnohem nepříjemněji než věznice klasické.
"Tam vládne opravdový dril a prostředí nepůsobí moc příjemně," tvrdí velitel městské policie v Mikulově Jiří Hamerník.
