(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Žloutenka z Brna neodchází, pojišťovnám vzrostly náklady o stovky procent

  • 8
Epidemie žloutenky na jižní Moravě ani po roce nekončí, což pociťují hlavně zdravotní pojišťovny. Zatím se nakazilo 512 lidí, u tří tisíc se nemoci podařilo zabránit.
Reklama

Ačkoliv se počty nových případů infekční žloutenky typu A ustálily na jeden dva týdně, opatření pořád trvají. A třeba na dětských táborech hygienici víc než kdy jindy dohlížejí na pořádné mytí rukou.

Co se ve vztahu k epidemii žloutenky na jižní Moravě projevilo zcela prokazatelně, je nárůst nákladů pro zdravotní pojišťovny. Ta největší, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), v kraji v roce 2015 evidovala 73 pacientů, o rok později jich bylo už 475 – nárůst byl tedy 550 procent. Náklady VZP pak meziročně vzrostly z 421 tisíc korun na 4,2 milionu, tedy o 888 procent.

Epidemie hýbe i statistikami dalších pojišťoven. „V roce 2015 se léčilo se žloutenkou na jižní Moravě celkem 206 pojištěnců, zatímco v roce 2016 jich bylo 322. Náklady na jejich léčbu se meziročně zvýšily z 6,5 milionu na 8,4 milionu korun,“ potvrdila mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Za dobu trvání epidemie – od začátku roku 2016 do konce minulého týdne – onemocnělo v kraji podle hygieniků 512 osob. Proč jsou tedy počty pacientů pojišťoven mnohem vyšší?

Čísla hygieniků jsou totiž zjištěné případy v tom kterém roce. Kdežto ve statistikách pojišťoven se mohou ti samí pacienti objevit vícekrát. „Například pokud se někdo nakazil v roce 2015, ale léčí se i následující rok, tedy nemá akutní problémy, ale lékař ho dál sleduje, pacient jde na kontrolu nebo mu odebírají krev,“ vysvětlil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Nákaza u dětí je ojedinělá

Reklama

V uplynulém týdnu byly krajské hygienické stanici hlášeny dva nové případy žloutenky, od začátku roku tak jde už o třiašedesát pacientů.

„Nemocní z Brna a okolí činí 77 procent všech případů. V ostatních okresech kraje jde o jednotlivé případy, vždy však mají vazbu na Brno,“ upřesnila šéfka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek. Co se nemění, je věková struktura nakažených – nejčastěji dospělí ve věku 35 až 44 let.

Nákaza u dětí je ojedinělá, ale organizátoři aktuálních letních táborů nic nepodceňují. „Dohlížím na to, aby si každý pil ze svého pití a ukusoval jen ze své svačiny. Na umývání rukou jsme ale dohlíželi vždycky,“ podotýká Jana Malá, která s brněnským střediskem volného času jezdí na čtrnáctidenní dětský tábor.

„Prakticky jde o to samé jako každý rok. Já jsem si ještě zavedla další preventivní opatření, aby každý po použití toalety a po umytí rukou použil dezinfekci na ruce,“ přibližuje Marcela Jelínková, organizátorka dětských táborů ve Znojmě.

Na typ C zabírá moderní biologická léčba

A zatímco typ A na jižní Moravě hýbe statistikami co do počtu nakažených i výše nákladů, objevuje se v nich ještě jeden, opačný trend – rapidně klesají počty nakažených žloutenkou typu C. Tedy žloutenkou, která se šíří krevní cestou zejména při aplikaci drog.

Loni se s ní léčilo v kraji celkem 113 lidí, tento rok jen 14. Nejčastěji se na ni přijde náhodou – třeba při pátrání po příčině nespecifických potíží, při předoperačních vyšetřeních nebo při vyšetření před nástupem do vězení.

Zatímco proti žloutence typu A se dá očkovat, proti „céčku“ to nejde. Zato je nově dostupná moderní biologická léčba, ta ale pro jednoho nemocného stojí více než milion korun. Jde ovšem o revoluční metodu s účinností mezi 96 a 99 procenty. Dosud se přitom velká část pacientů s typem C nevyléčila ani po několika pokusech a léčba byla dlouhá a drastická.

„Těmto lidem nezbývalo než se smířit s podstatně zkráceným životem. Virus jim postupně ničil játra, mnohdy to vedlo k cirhóze či rakovině jater. Dnes jim medicína dokáže pomoci. Léčba trvá několik týdnů a skutečně nepatří k nejlevnějším. Po vyléčení však přicházejí úspory v systému. Ušetří se peníze, které by se jinak musely vynakládat na léčbu komplikací,“ vysvětlil Jakub Dvořáček, šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Spoustu případů žloutenky se přitom daří odvrátit. Například u epidemie typu A hygienici odhadují, že asi u tří tisíců lidí, kteří byli v přímém kontaktu s nemocnými, zaúčinkovala opatření, díky nimž se nenakazili.

Stále ale varují, že virus se šíří dál třeba na veřejných záchodech. Velmi riziková je hlavně konzumace pokrmů bez předchozího umytí rukou, rychlou svačinku na ulici by si tak především Brňané měli raději odpustit.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

8 příspěvků v diskusi

Reklama