Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stejné klima jako v Chorvatsku? Jen bez moře a pinií, míní expert

  10:40aktualizováno  10:40
Co se děje v krajině, co se v ní nejspíš stane a jak takové poznatky vhodně využít. To je v kostce náplň práce brněnského Ústavu výzkumu globální změny. „Snažíme se, abychom jako Noe v biblickém příběhu na odhalené riziko zareagovali,“ říká v nadsázce pracovník ústavu, profesor Miroslav Trnka.

Jednačtyřicetiletý profesor Miroslav Trnka se zabývá výzkumem v oblasti dopadů a predikce sucha. | foto: Stanislava Kyselová

On a jeho kolegové sledují klíčové přírodní parametry na dvou desítkách stanovišť od suché panonské nížiny až po alpské louky. A řeší i případné záplavy, které Česko drtivě zasáhly například před 20 lety. Kdy přijdou opět, prý vypočítat nelze.

„Ale s tím, že takové povodně zažijeme znovu my či naše děti, se bohužel musíme smířit, tohle ovlivnit nedokážeme. V rukou máme do značné míry to, zda zvládneme předejít ztrátám na životě, jaké budou škody a jak rychle se nám je podaří napravit,“ podotýká Trnka.
Ústav zkoumá i druhové rozmanitosti ve snaze porozumět chování rostlin v případě sucha či vysokých teplot.

Co se týče sucha, je jižní Morava „premiant“. Panovala taková sucha i dříve a my jsme jen na extrémy počasí zapomněli?
Vody v jihomoravské půdě je dlouhodobě v Česku ve vegetační sezoně nejméně. A to platilo i v minulosti. Jde o klimaticky nejteplejší a současně srážkově nejchudší oblast. Ale díky poměrně kvalitním půdám a dobrému rozložení srážek se zde zemědělství vždy dařilo. Zimní srážky nasytily půdu a to spolu s těmi jarními a letními většinou stačilo na nadprůměrnou úrodu. Suché roky se vyskytovaly a také měly devastující účinky, ale podle našich analýz jsou poslední dvě dekády jiné. Je to něco jako nová kapitola v klimatologii sucha tohoto krásného kraje.

Vy si ji vysvětlujete změnou klimatu způsobenou skleníkovými plyny. Jak s tím bojovat?
Na jižní Moravě můžeme vidět, co změna klimatu znamená ve skutečnosti. Nejde o posun teploty o pomyslné dílky na stupnici, ale jsou to reálné změny například v pravděpodobnosti výskytu sucha, která se zvýšila přibližně o polovinu ve srovnání s obdobím 1961 až 1990. Zvyšování koncentrace tzv. skleníkových plynů v atmosféře vede k tomu, že v klimatickém systému je obecně více energie. Zatímco teplejší atmosféra globálně znamená více srážek, nad pevninou znamená především větší výpar, a pokud není dostatek vody – třeba proto, že region je příliš daleko od moře – tak i větší riziko sucha. Dlouhodobě jedinou cestou je udržet koncentrace skleníkových plynů v rozumných mezích.

Co mají dělat zemědělci, aby boj se suchem zvládli?
Pokud dokážu v půdě shromáždit a udržet vodu během zimy, zvýším si šanci na dobrou úrodu. Tomu musí pomoci i struktura krajiny. To, že vznikl monitoring a také předpověď sucha (Trnka je i koordinátorem týmu Intersucho, který mapuje sucho a jeho dopady – pozn. red.), je jen první krok. Dalším je naučit se této předpovědi co nejlépe využívat a dělat včasná rozhodnutí, která zlepší ekonomiku pěstování i v průběhu suché sezony. Klíčové je ale učinit opatření ve skladbě plodin a použitých odrůd a celkovém nastavení hospodaření v krajině. Jistě musíme začít od správné volby tvaru a velikosti pozemků, od volby plodin a použité agrotechniky, ale také se musíme zabývat tím, aby hospodaření bylo udržitelné jak z pohledu bio-fyzikálního, tak i ekonomického.

Miroslav Trnka

Od roku 2010 se na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, kde vede sekci klimatických analýz a modelování, zabývá výzkumem v oblasti dopadů a predikce sucha. Současně se věnuje zkoumání probíhajících a očekávaných dopadů změnyklimatuna zemědělství a krajinu. Většina výzkumných aktivit probíhá ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, kde působí jako profesor Ústavu agrosystémů a bioklimatologie.

Daří se zemědělce k takovým změnám přesvědčit?
Jen relativně prosperující a současně vzdělaný a inovacím otevřený člověk může zajistit zdravou krajinu, která lahodí oku a současně nás dokáže uživit. Je ale potřeba si uvědomit, že většina opatření, která lze v krajině udělat, bude mít v oblasti jižní Moravy pouze omezený dopad. Je tomu tak proto, že odtud reálně odtéká v průměrném roce jen deset procent vody, která do ní naprší. Zbytek je krajinou v nějaké podobě zadržen už nyní. Současně si musíme uvědomit, že v případě suchého roku, jako je tento, se negativním dopadům zabránit nedá. Jde ale připravit ekonomiku na to, že takové roky přicházejí a přicházet budou, a přizpůsobit tomu celý systém. Proto je třeba pádných dat o tom, jak se mění klima, jaká opatření fungují, a jejich ověření v provozu. To je něco, kde jsme jako stát v uplynulých dekádách investovali do výzkumu relativně málo s ohledem na vážnost situace.

Jak se vůbec mění jihomoravská příroda? Co se v ní nyní děje?
Řada věcí. Jednu z těch, kterou mohou registrovat pamětníci, je počátek jarní vegetace – ten je o dva týdny dříve než před 50 lety. Půda tak potřebuje více vody. A podobné je to i s koncem vegetace, který nastává spíše později. Současně roste počet suchých dní, dní s extrémně vysokými teplotami a klesá počet dní se sněhovou pokrývkou a její mocnost. To, co trápí mě i řadu kolegů, je ale fakt, jak tento uspíšený fenologický vývoj zvyšuje zranitelnost třeba ptáků nebo vinic a sadů.

Kam dál se mohou tyto problémy se suchem ubírat?
Změna klimatu a celková adaptace na ni nás jako společnost bude bolet. I pokud se podaří naplnit Pařížskou dohodu (má omezit skleníkové plyny – pozn. red.), budou epizody sucha pokračovat a narůstat extrémně teplé dny. Ty nesou zdravotní rizika pro velkou část populace a samozřejmě značný diskomfort. Zemědělství vnímejme jako indikátor, jako sektor, kde jsou projevy změny klimatu vidět nejdříve. Ne jako ten, který je jediný postižený. S důsledky se potýkáme i v lesích, roste riziko přírodních požárů. Sucho začne ovlivňovat i průmyslové obory, které potřebují vodu, stejně jako schopnost některých aglomerací zajistit její zdroje. A pokud nás zajímá také zimní období, tak dramaticky klesá počet dnů se sněhem. Bavíme se o dopadech, které v nějaké míře postihnou každého z nás.

Jaké jsou dnes naopak předpoklady pro velké ničivé povodně, jako byly ty před 20 lety?
Některé z klimatických modelů naznačují, že se takové povodně v teplejším klimatu mohou vyskytovat s vyšší pravděpodobností. Bohužel konkrétní situaci, jako byly povodně v roce 1997, a zejména místo a čas výskytu současná věda předvídat neumí déle než několik dní dopředu. Záplavy zřídka zasahují stejné lokality se stejnou intenzitou. Bylo by iluzí se domnívat, že příští povodňová situace stejného rozsahu se obejde zcela beze škod a beze ztrát na životech. Toto vědomí by mělo být hnací silou, abychom na riziko povodní a jejich ničivost nezapomínali a v přípravě na něj nepolevovali.

A co další extrémy – holomrazy či vítr – půjde příroda z extrému do extrému? A co je podle vás tím největším rizikem?
Riziko silných mrazů bez sněhu se alespoň statisticky významně nezvyšuje, ale o to více nás trápí rostoucí riziko pozdních mrazů, což ohrožuje právě vinnou révu a ovocné stromy. Z mého pohledu je ale tím největším rizikem právě sucho. Jednak proto, že opatření vůči němu musí být komplexní a jsou pomalu realizovatelná, a přitom je to jev, který je schopen paralyzovat krajinu a ekonomický život.

Četla jsem, že do roku 2050 má být u nás klima jako ve Středomoří. Souhlasíte s tím?
Spíše bude naše klima vykazovat jistou podobnost s touto oblastí, alespoň v letních měsících. Kdybych to chtěl odlehčit, řekl bych, že si člověk musí představit krajinu ve vnitrozemí Chorvatska, a ne piniové lesy s azurovou vodou na pobřeží, protože k moři to budememít pořád dost daleko.

Pomohlo by přírodě pořádné zimní doplnění podzemních zásob vody? Přes nepochybné zlepšení v uplynulých týdnech sucho hlouběji v půdě přetrvává. Šance, že na počátku září bude na jižní Moravě obvyklý stav nasycení půdy, je tak jedna ku čtyřem. Nicméně vlhká zima s dostatkem srážek by nepochybně pomohla. V kořenové vrstvě půdy může náprava nastat relativně rychle, během jedné vlhčí zimy. U podzemních vod se letošní deficit může projevovat i v příštím roce.




Nejčtenější

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...



Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...

Další z rubriky

Silničáři zavřou kamionům most na tahu z Brna do Vídně. Zatéká do něj

120 metrů dlouhý most poblíž ostrůvku v srdci Nových Mlýnů je v havarijním...

Silničáři zavřou pro kamiony havarijní most přes Vodní dílo Nové Mlýny na klíčové silnici I/52 směřující na Vídeň....

Významný sociolog jako skřítek. Iva Možného uctili „rošťáckou“ sochou

V atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odhalili sochu...

Přesně dvacet let od založení Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity poctili v Brně jejího zakladatele a...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Najdete na iDNES.cz