Karel Kiš měl po narození v roce 1985 problémy s dýcháním. Nedostatek kyslíku způsobil jeho mentální retardaci.
Zemřel 29. října 2006. Krátce před smrtí dvakrát navštívil lékaře s bolestmi břicha a podezřením na zánět slepého střeva, ale ti ho vždy vrátili zpět do ústavu sociální péče. Když dorazil potřetí, zkolaboval a lékařům se ho už nepodařilo oživit. - více o úmrtí Karla Kiše čtěte zde
"Stanovit diagnózu akutní apendicitidy je velice složité. Dělám chirurgii třicet let a nikdy bych kolegovi nevytkl, že ji správně neurčil. Vytkl bych ale, že neudělali vše proto, aby ji stanovili," řekl u soudu znalec Miroslav Ryska.
Lékaři pacientovi nezměřili tep, tlak, teplotu a nezkontrolovali jeho dechovou činnost. Podle znalce tak vůbec nebylo možné odhalit, že má zánětlivou reakci, která může skončit i smrtí. Lékaři podle Ryska měli navrhnout hospitalizaci nebo další vyšetření. Tím, že se tak nestalo, nesou vinu na jeho úmrtí.
"Jejich postup byl v přímé souvislosti s úmrtím Karla Kiše," uvedl Ryska.
Lékařů se v souvislosti s neúplným vyšetřením nezastal ani jejich tehdejší nadřízený ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích Jindřich Vomela, přednosta chirurgické kliniky.
"Mediky od třetího ročníku učíme, že změření pulzu a tlaku patří k základním vyšetřením. Jestliže lékař, který pracuje jako vedoucí ambulance a učí mediky, to nepovažuje za základ, nevím, jak na to mám reagovat," uvedl.
Oba obžalované po případu odvolal z vedoucích funkcí a snížil jim ohodnocení.
Obžalovaní lékaři Jaroslav Ivičič a Jindřich Melichar se brání tím, že mladík měl netradičně uložený apendix, a nebylo tak možné zánět nahmatat. Při první kontrole si navíc Kiš vůbec nestěžoval při prohmatávání podbřišku na bolesti.
Se závěry znalce lékaři nesouhlasí. Odpoledne jejich advokáti při jednání soudu předložili posudky jiných znalců. Soudce Michael Vrtek nakonec hlavní líčení odročil na dobu neurčitou. O revizní posudek se rozhodl požádat dalšího znalce.
