Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Znečistění v kraji: Na jižní Moravě vede amoniak

  • 1
Komínů chrlících do vzduchu oxid uhličitý je sice v kraji pomálu, zato nepříjemný puch amoniaku neboli čpavku není na jižní Moravě žádnou výjimkou. Poznatky z Integrovaného registru znečišťovatelů v úterý o aktuální údaje doplnilo Ministerstvo životního prostředí.

"Složení látek, které jsou v Jihomoravském kraji vypouštěné do vzduchu, vody nebo půdy je poměrně zvláštní. Na rozdíl od mnoha jiných krajů tu totiž není tolik zastoupený průmysl, který se obvykle zaslouží o znečištění oxidem uhličitým," vysvětlil Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Čím víc cementu, tím víc oxidu uhličitého
Přesto však kraj samozřejmě má svého rekordmana v emisích oxidu uhličitého. Je jím cementárna v Mokré, která se dostala do třicítky největších znečišťovatelů touto látkou i v rámci celé republiky.

"Emise oxidu uhličitého v cementářském průmyslu obecně jsou dány především samotnou technologií výroby cementu. Při výpalu vápence totiž dochází k chemické reakci při níž se tento oxid uvolňuje," vysvětlil Rostislav Fianta, ředitel pro výrobu a techniku společnosti Českomoravský cement.

Čím více cementu tedy továrna v Mokré vyrobí, tím více oxidu uhličitého do ovzduší unikne. A vzhledem k vrcholícímu stavebnímu boomu vloni vyrobili v Mokré více cementu než v předchozím roce.

"V posledních letech jsme do větší ekologičnosti výroby hodně investovali. Snažíme se nahrazovat slínek při výrobě cementu náhradními materiály, které jsou pro ostatní průmysl odpadem, jako je například struska a popílek. Také pracujeme na nahrazování klasických paliv alternativními, jako je biomasa," doplnil Fianta.

Omezení velkochovů je jediná zbraň proti amoniaku
Mnohem častěji než jinde se na jižní Moravě objevují podniky, které zamořují ovzduší látkou, kterou cítí každý kolemjdoucí. Amoniak může způsobit popálení nebo podráždění sliznice ve vysoké koncentraci by mohl i zabíjet. Právě dráždivý zápach je v tomto ohledu jeho kladem - upozorňuje na přítomnost čpavku v ovzduší mnohem dřív, než by mohl vyvolat zdravotní obtíže.

"Úniky amoniaku do ovzduší jsou specialitou velkochovů prasat a drůbeže. Uvolňuje se z výměšků těchto zvířat a čím více je jich chováno na jednom místě, tím větší jsou koncentrace amoniaku v ovzduší," poznamenal Vojtěch Kotecký.

Navzdory rekordům v Integrovaném registru znečišťování však není zdraví lidí žijících v okolí těchto velkochovů ohroženo. Zápach spíš než by škodil jen obtěžuje svou přítomností. Špatná zpráva však je, že neexistuje účinný prostředek k jeho omezení.

"Existuje jeden jediný. Nechovat tisíce kusů prasat nebo drůbeže na jediném místě. Rozdělení chovů na více míst by vedlo ke snížení koncentrace," doplnil Kotecký.

Jihomoravské firmy bodovaly i celostátně
Z nejnovějších údajů vycházelo i sdružení Arnika. Sestavilo žebříčky firem, které do ovzduší vypouštějí největší množství deseti skupin látek. V šesti z nich se do první desítky vešly i jihomoravské společnosti.

Nejvíc "bodoval" letos v červenci uzavřený podnik společnosti Jitona - Tusculum v Rousínově na Vyškovsku. Umístil jako šestý se ve skupině karcinogenních látek, u látek mutagenních dokonce na místě druhém.

Na vině je v obou případech látka dichlormethan. "Tato látka byla obsažena v lepidle užívaném k výrobě čalouněného nábytku. Vloni v říjnu jsme změnili typ užívaného lepidla na šetrnější vodou ředitelný. A to navzdory tomu, že karcinogenní účinky dichlormethanu nebyly prokázané," uvedl generální ředitel společnosti Miroslav Novotný.

Sedmou pozici v republice ve skupině ozón poškozujících látek zase obsadila zkušební laboratoř Moravských naftových dolů. "V posledních letech se podílíme na likvidaci starých ekologických zátěží. K tomu jsou zapotřebí rozbory kontaminované vody a zeminy při nichž se užívá chemikálie ledon. Právě díky ní se Moravské naftové doly objevily v tomto žebříčku," vysvětlil mluvčí společnosti Dan Plovajko.