V letošních parlamentních volbách jim například v tamním Onšově dalo hlas téměř 49 procent lidí, což je bezkonkurenčně nejvíc v kraji. A v blízkém Šafově, Vracovicích, Podmyčích i Vratěníně volilo KSČM přes 30 procent místních.
Není se co divit, v dobách minulých měli práci, teď ji už dlouho nemají. V této oblasti, která je vzdálená městům, je nezaměstnanost největší z celého Znojemska, kde obecně dosahuje vysokých čísel. Vranovsko se kvůli tomu rychle vylidňuje.
Volání o pomoc
"Za deset let poklesl v některých zdejších obcích počet obyvatel až o dvacet procent. Věkový průměr je zde vyšší než kdekoliv jinde," uvedl nedávno starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.
Ten je zároveň předsedou Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, které sdružuje jednadvacet obcí s celkem šesti tisíci obyvatel. Jejich počty ale zřejmě budou dál klesat. Obce proto volají o pomoc.
"Zveme sem politiky, neboť nám musí pomoci stát. Všichni ale dávají ruce pryč. Tam, kde jsme žádali o dotace, jsme neuspěli. Přitom šlo o kvalitní projekty," míní Vedra.
Oblast tak pustne. Neudržované silnice připomínají tankodrom, vzhled vesnic zvelebují jen domky chalupářů z měst.
Problémy se táhnou už od války
Když před několika lety spáchala sebevraždu praktická lékařka z Uherčic, vyjížděl do vzdálených míst této rozlehlé oblasti po několik dalších let jen jednou měsíčně lékař z Vranova.
Nedostatek práce provází tamní obyvatele vlastně odnepaměti. Jejich častý obchod s Rakouskem se zcela ochromil již v roce 1918, kdy se uzavřely hranice nové Československé republiky. Česká menšina poté žila v chudobě, protože nevlastnila prakticky žádnou půdu.
Za druhé světové války opustili obce místní Židé, po válce zase Němci. Devadesátá léta minulého století odnesla velkokapacitní výrobny i zemědělské příležitosti.
