K džentlmenovi patří oblek, k zaměstnancům radnice taky, řekli si ve Znojmě. Ilustrační foto

K džentlmenovi patří oblek, k zaměstnancům radnice taky, řekli si ve Znojmě. Ilustrační foto

Znojemští úředníci v šortkách do práce nesmějí, radnice zavedla „dress code“

  • 8
V parném létě do práce v kraťasech a sandálech? Zapomeňte. To vzkazuje svým zaměstnancům vedení znojemské radnice. Od září si tamní úředníci musejí dobře rozmýšlet, v čem půjdou oblečeni do práce. Jinak to minimálně schytají od šéfa. Radnice totiž pro ně zavedla takzvaný "dress code". A "vyvoleným" na vhodné oblečení i připlatí.

Vnitřní směrnice teď zaměstnancům znojemské radnice stanovuje, jak mají vypadat. Kromě čistého vzhledu určuje, jaké oblečení mají do práce nosit.

Po zavedení povinných visaček s vyznačeným jménem je to pro znojemské úředníky další změna, která je má katapultovat blíže zaměstnancům velkých firem.

Právě velké společnosti vhodné oblékání svých zaměstnanců striktně vyžadují. Podle starosty Znojma Petra Nezvedy by i na úřadě měl platit takzvaný klientský přístup.

"Občané jsou zákazníky úřadu a tak bychom se k nim měli chovat. Jak asi vnímá člověk, který přijde na úřad, někoho v kanceláři, kdo tam sedí v kraťasech a pantoflích? To je přece pod úroveň," míní starosta.

Úředníci vnímají nové nařízení často jako nepříjemnou nutnost, někteří si na chodbách ze sebe utahují, co je ještě jako oblečení vhodné a co už ne. Části z nich se navíc nelíbí, že zatímco musí pro nákup reprezentativnějšího oblečení sáhnout do své kapsy, vyšší úředníci, jako jsou ředitelé příspěvkových organizací či vedoucí odborů, ale také sekretářky starosty či jeho řidič, dostanou každým rokem na oblečení zvláštní příspěvek. Takzvané ošatné není nijak zanedbatelné, činí sedm tisíc korun.

Novinku kritizují i někteří opoziční zastupitelé. "Na gymnáziu jsme také nemohli nosit rifle a nalakované nehty. Trochu mně to zavání bývalou politikou naší strany," řekla komunistická poslankyně a zastupitelka Znojma Marta Bayerová.

Úředníci by podle ní měli chodit slušně oblečeni, nikdo by jim ale neměl diktovat jak. A peníze na ošatné by měly být rozděleny plošně mezi všechny úředníky.

"Dress code říká, že zaměstnanci, kteří reprezentují úřad a přicházejí často do styku s klienty, by měli nosit formálnější oblečení, takzvaný byznys styl. Tedy třeba sako, kalhoty u mužů, kostýmek u žen," řekla mluvčí úřadu Denisa Šipošová. A pro ostatní úředníky prý platí mírnější pravidla. "Ty doporučují nosit například košile nebo tričko, pro ženy jednoduché triko, sukně, kalhoty," nastínila mluvčí.

Cílem podle ní není přikazovat, jaký přesný typ oblečení má každý nosit. "V dress code je řečeno, že by se zaměstnanci měli vyhnout příliš neformálnímu oblečení typu šortky, tenisky, pestré vzory, krátká trička, příliš krátké sukně, sandále a podobně," dodala.

Podobná pravidla platí i na brněnském magistrátu. "V kolektivní smlouvě je uvedeno, že každý úředník reprezentuje úřad a jeho oblečení by tomu mělo odpovídat. Když tomu tak není, je jeho nadřízený ho povinen na to upozornit," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Příspěvek na ošatné je podle něj rovněž řízen kolektivní smlouvou. Vybraní zaměstnanci jej dostávají ze sociálního fondu magistrátu.

Ošatné ale není žádnou samozřejmostí. Vypláceno není a nikdy nebylo například na jihomoravském krajském úřadě. Oblékání jeho zaměstnanců "hlídá" jen tamní kodex etiky. "Zaměstnanec je vhodně upraven a oblečen způsobem, který je adekvátní práci a činnostem jemu svěřeným a odpovídající vážnosti instituce. Za nevhodný se považuje zejména špinavý a poškozený oděv, sportovní oblečení a obuv," uvádí kodex.