Jak vize, kterou nyní oživili opoziční znojemští politici, vypadá? Pět bývalých částí – dnes již samostatných obcí – se připojí k městu, čímž vznikne takzvané velké Znojmo. Překročí hranici 40 tisíc obyvatel a získá tak větší daňové výnosy.
Podle opozičního zastupitele Jiřího Kacetla (Pro Znojmo) město jako „velké“ stejně přirozeně funguje.
„Děti ze satelitů jsou umisťovány do znojemských škol, městská doprava zajíždí do těchto obcí, jejich občané užívají městská kulturní zařízení a sportoviště, jsou členy sportovních klubů,“ uvedl s tím, že všemu musí předcházet ekonomická analýza a studie kladů a záporů.
O Znojmu jako statutárním městu se mluvilo již před dekádou za starosty Petra Nezvedy. A jeho domovská ODS měla myšlenku v programu, se kterým šla do loňských komunálních voleb. Pro splnění tohoto bodu nicméně aktivní kroky nepodniká.
A sociální demokraté, kteří s ODS tvoří koalici, jsou skeptičtí, ačkoli by Znojmo mohlo zbohatnout.
„Nastává otázka, jak peníze přerozdělit. Záleží na magistrátu, kolik kam pošle, což je pro aktuálně samostatné obce velká neznámá. V některých případech by navíc nerozhodovaly samostatně, ale opět by podléhaly magistrátu. Musí se zkrátka vzdát určité míry samostatných kompetencí,“ prohlásil místostarosta a vystudovaný ekonom veřejné správy Jakub Malačka (ČSSD).
To se však podle Kacetla dá vyřešit smlouvou, na jejímž základě by fungovala samospráva dané připojené obce i její rozpočet.
Samostatnost pozvedla naši úroveň, zní z Dobšic
Průkopníkem v odtržení od Znojma se v 90. letech staly Kuchařovice. Scházel jim vodovod, pořádné silnice i investice a z města slyšely jen sliby. A tak místní uspořádali referendum a osamostatnili se.
Pro starostku Marcelu Mašejovou (SNK) je myšlenka na opětovné připojení ke Znojmu nereálná, zvykla si na jedinečnost obce. Nicméně zvažované připojení úplně nezavrhla.
„Nemohu mluvit za všechny obyvatele, o případném připojení by rozhodlo referendum. Je jasné, že vznik velkého celku by mohl přinést pro Znojmo i jeho obvody více peněz. Samozřejmě je nutné nejprve zvážit pro i proti, navrhovaná ekonomická analýza nejspíš ukáže, jakým směrem se má Znojmo ubírat,“ řekla Mašejová.
Zato obce Dobšice a Nový Šaldorf-Sedlešovice, které byly součástí Znojma do roku 1992, o nápadu nechtějí ani slyšet. „Obce prokázaly oprávněnost své samostatnosti, dostavěly infrastrukturu a ve všech oblastech pozvedly svou úroveň,“ poukázal první muž Dobšic Jaroslav Jenšovský (SN).
Ale i kdyby bývalé části připojení odmítly, Znojmo se může domluvit jinde – třeba s Mašovicemi, Citonicemi či Hlubokými Mašůvkami.
Proti myšlence je nicméně třeba znojemský architekt Jaroslav Poláček, jenž dlouhodobě působí v oboru územního plánování. „Nastolení nového územního režimu bych cítil jako diktát. Jistě by se zvýšilo již tak vysoké byrokratické zatížení obyvatel, třeba při povolování staveb,“ podotkl Poláček.
V Třinci trval celý proces rok
Počet úředníků však vzrůst nemusí. Naopak. Úřady samostatných obcí totiž některou agendu mohou přenechat magistrátu. Potvrzují to zkušenosti srovnatelně velkého Třince, který změnou prošel loni.
„Zůstal stejný počet zaměstnanců statutárního města i všech příspěvkových organizací. Pouze je třeba počítat s určitými náklady při administrativních změnách,“ podotkl Patrik Žondor z kanceláře vedení třineckého magistrátu.
Změna statutu města má význam jen pro sídla s větším počtem obyvatel. Víc lidí se totiž rovná víc příjmů z rozpočtového určení daní.
Ačkoli podle Malačky mají lidé „obyčejnější“ problémy, návrh nepohřbil. Příznivci velkého Znojma si mají od okolních obcí sehnat usnesení, že jsou ochotné se ke statutárnímu městu připojit. „To bude pádný argument pro to, abychom se tím zabývali,“ uzavřel Malačka.
Veškerá práce by tím teprve začala. Znojmo by muselo přesvědčit kraj k podání návrhu změny zákona. Ten pak musí schválit Poslanecká sněmovna, Senát a nakonec podepsat prezident. V Třinci tento proces trval rok.
