Starší se narodila před pěti lety v Hluboké nad Vltavou, mladší pak o rok později v Saarbrückenu.
V přírodě se korsaci vyskytují ve stepích a polopouštích střední Asie od jihovýchodní Evropy přes Kazachstán až po východní část Mongolska, Číny až po Bajkal.
Jsou menší než u nás známější druh lišky obecné. Jejich hmotnost se totiž pohybuje okolo 2,5 kilogramů a délka těla je obvykle do 65 centimetrů.
„ Mají hustou a měkkou srst, která bývá nejčastěji šedá nebo červenošedá se stříbrnými tóny na hřbetu, spodní část těla je světlejší se žlutými odstíny,“ poznamenal mluvčí brněnské zoo Michal Vaňáč.
Nejraději si pochutnávají na hlodavcích, ale chytají i hmyz a loví ptáky. „ Nepohrdnou ani vajíčky a rostlinnou potravou. V přírodě se vydávají za kořistí až po setmění, v lidské péči, kde jim nehrozí nebezpečí ze strany větších predátorů, jsou ale často aktivní i během dne,“ přiblížil Vaňáč.
V přírodě se potulují. V zimě se například stěhují do oblastí s nízkou sněhovou pokrývkou. „Před hloubením vlastních nor dávají přednost opuštěným doupatům ostatních zvířat. Oproti jiným druhům lišek žijí sociálněji, rodičovské páry a jejich odrůstající mláďata často sdílí úkryty a během zimního období společně pátrají po potravě,“ uvedl ještě mluvčí Zoo Brno.
Loví se pro kožešinu, proto korsaků v některých oblastech postupně ubývá. K páření obvykle dochází od ledna do března. „Ve vrhu jsou nejčastěji dvě až šest mláďat, samice obvykle rodí po 55 dnech březosti,“ uzavřel Vaňáč.
