Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zoo Brno začínala s medvědy od Berousků a málem skončila v Pisárkách

  13:36aktualizováno  13:36
Otevření zoologické zahrady v srpnu 1953 bylo pro Brno událostí. První sbírka zvířat se přitom skládala jen z 51 druhů savců a ptáků hlavně domácího původu. Kanceláře byly zase v bývalé hájovně.

Když se pak zoo otevřela, jen do konce roku přišlo téměř 35 tisíc návštěvníků. | foto: Zoo Brno

Brněnská zoo je už 60 let spjata s Mniší horou v Bystrci. Přitom chybělo málo a byla tam botanická zahrada Masarykovy univerzity. Nakonec všechno dopadlo jinak.

V poválečných letech Spolek pro zřízení zoologické zahrady hledal, kam zoologickou zahradu umístit. V úvahu připadaly pozemky v Pisárkách, Medlánkách nebo Králově Poli.

Fotogalerie

Volba ale nakonec padla na Bystrc. Rozhodnutí bylo schváleno v roce 1950, zástupci spolku se dohodli s univerzitou a práce začaly. Podíleli se na nich i místní v takzvané akci Z.

Když se pak zoo o tři roky později otevřela, byla to pro město velká sláva. Lidé chtěli vidět novou atrakci a jen do konce roku přišlo téměř 35 tisíc návštěvníků.

Zpočátku však byly podmínky velmi skromné. Jako kanceláře sloužily místnosti staré hájenky, jež byla tehdy jedinou stavbou v areálu.

"Pamatuji první klece-maringotky od Berousků z cirkusu, kde byli medvědi. Tím se začalo, zoo nic neměla," podotkl Miloš Budík, který zoo v 50. letech jako mladík fotil.

Zahrada měla šestkrát menší rozlohu než nyní a byla v ní hlavně domácí zvířata. Lidé viděli medvěda hnědého, rysa, kočku divokou, jezevce, dikobrazy, mývaly, velblouda dvouhrbého nebo lamu. Nejvýznamnějším zvířetem byl tehdy rosomák evropský.

Jak šel čas v brněnské zoo

1935 Ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně

1950 Zahájeny první práce při výstavbě zoo na kamenité půdě Mniší hory

1953 Slavnostní otevření zoo, ředitelem se stává Jan Bartůšek

1956 Postaven první pavilon - takzvané provizorní vivárium s 26 nádržemi pro ryby, obojživelníky a plazy

1957 Celá Mniší hora byla předána zoologické zahradě

1963 Nastupuje ředitel Svatomír Králík, zoo vedl 25 let

1964 V brněnské zoo se objevuje první pár ledních medvědů

1980 Otevírá se výběh Safari

1997 Do funkce nastupuje stávající ředitel Martin Hovorka

2000 Otevřena expozice Tygří skály

2001 Dokončena je dětská zoo, kde si děti mohou pohrát se zvířaty

2010 Otevřena část expozičního komplexu Beringie

Ještě v roce 1953 ale zoo získala opravdový magnet pro návštěvníky - přibyl pár lvů. A zoo si postupně připisovala chovatelské úspěchy.

Mezi ty největší patří první odchov mláděte medvěda ledního v Československu v roce 1976 nebo obdobně první odchov šimpanze v roce 1967.

Klece musely pryč

Lední medvědy dokáže zoo úspěšně odchovat i v současnosti. Povedlo se jí to hned dvakrát v roce 2007 s populárními medvíďaty Tomem a Billem a na přelomu loňského a letošního roku s Nanukem a Kometou.

"Zoo zažila vzestupy i pády. Největší propad byl v 80. a 90. letech, kdy část společnosti považovala zahrady za zlo," popisuje stávající ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Zoologické zahrady po celém světě tehdy řešily, jak by měly do budoucna vypadat. Změnil se přístup ke zvířatům a podoba expozicí. Zoo měla být nově největší školou v přírodě pod otevřeným nebem.

Chovat zvířata v těsných klecích už nebylo možné. "U nás je s tím dodnes trochu problém. Spousta výběhů vznikla právě v 60. a 70. letech a změnit všechny najednou nemůžeme," poznamenal Hovorka.

V Brně se začalo modernizovat v polovině 90. let. Otevřel se nový tropický pavilon, následovaly tygří skály, dětská zoo i Beringie, kde jsou dnes třeba medvědi kamčatští. "Teď je to naprosto o něčem jiném," dodal fotograf Budík.

Historii zoo mapuje výstava v brněnském Urban centru, která je přístupná až do konce září.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Další z rubriky

Vědci hledají plodiny, které přežijí sucho. Patří mezi ně třeba žito

Počasí, slunce, tráva, vítr, rybník, nebe, obloha

Odborníci z drásovské firmy PSI i brněnského klimatického ústavu Akademie věd testují například obiloviny v extrémních...

Na zalepené molo nastoupila četa. Čistila smůlu, která ničila plavky

Aktuální pohled na molo mezi Rakoveckou zátokou a loděnicí dopravního podniku....

Výrobce největšího mola v České republice, které se nachází na Brněnské přehradě, vyčistil povrch od smůly. Nápravu...

Záchranářů s puchýři přibývá. Látku z nového vybavení prověří experti

Nové oblečení záchranářů ZZS Jihomoravského kraje.

Kožních potíží u jihomoravských záchranářů přibývá. Podle jejich tvrzení za to může nové pracovní oblečení z funkčních...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.

Najdete na iDNES.cz