Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: V papouščí zoo musejí ptáky chránit před tloustnutím i cukrovkou

Seriál   14:20aktualizováno  14:20
Jedinou evropskou papouščí zoo mají v Bošovicích na Vyškovsku manželé Škrhákovi. Areál mají na vlastní zahradě a péči o ptáky popisují jako koníček na plný úvazek, který nevydělává, ale těší. Jejich příběh otevírá seriál o zákulisí letních cílů.

Zoologickou zahradu plnou papoušků otevřeli manželé Škrhákovi před deseti lety, barevné opeřence přitom chovají asi čtyřikrát déle.

„Dovolenou jsem neměl už řadu let, naopak mám firmy na zpracování kovošrotu, které chod zoo financují. Jinak bychom to neutáhli,“ podotýká Vlastimil Škrhák.

Od papoušků totiž jen tak odejít nejde. Jeho manželka Hana, která oficiálně zastává post ředitelky zoo, se stará o krmení, vybavení a vzhled voliér.

„Každý den mi krmení a uklízení voliér zabere asi tři hodiny. Pro různé druhy papoušků máme různé krmné směsi, dáváme jim také ovoce a zeleninu nebo různé příkrmy,“ vyjmenovává s tím, že do časového údaje nezapočítává míchání, krájení ani další přípravu. Denně jim také dává čerstvou vodu.

Papoušky chrání před cukrovkou i tloustnutím

„Je to docela věda. Papoušci jsou náchylní na diabetes, takže bych kvůli cukru měla být opatrná na dávky ovoce. Pro zpestření jim dáváme třeba pampelišku nebo řebříček, mají rádi také zeleninu,“ prozrazuje Škrháková.

Rozdíl je i mezi jednotlivými druhy. Třeba amazoňané jsou náchylní na tloustnutí, takže by neměli dostávat příliš mnoho olejnatých semen a ořechů, které jsou zase vhodné pro druhy ara.

Fotogalerie

A že toho nesní zrovna málo. Pro velké ary zelenokřídlé nebo ararauny mají naváženou dávku čtvrt kilogramu na den.

Za rok utratí manželé Škrhákovi asi tři čtvrtě milionu korun jen za krmení. Další peníze jdou na léky, vitaminy a očkování ptáků, ale i na opravy klecí, výstavbu budek a doplnění bidel.

„Snažíme se, aby měli dost podnětů k zabavení. Tady jim naservírujeme všechno pod nos, ale ve volné přírodě až osmdesát procent každého dne tráví bojem o přežití. Je logické, že se v zajetí nudí,“ usmívá se chovatelka.

Bidla i hračky především ze dřeva musejí chovatelé často měnit. Svými drápky a zobáky je totiž papoušci dokážou poměrně rychle rozcupovat na třísky. Na dřevo tak Škrháková chodí se synem do nedalekého lesa, v němž si s lesníky domluvili spolupráci. Větve z pokácených ovocných nebo zahradních stromů jim nosí i sousedé a místní.

K dalším běžným pracem patří zavlažování a zastřihávání trávníků ve voliérách. Když přijde období hnízdění, což je pro některé druhy už na přelomu roku, přidávají se další povinnosti - Škrhákovi musejí do vnitřních zimovišť dodat budky, vystlat je a udržovat v nich přiměřenou vlhkost, aby měla vajíčka ideální prostředí.

Někteří chovatelé dokonce ručně dokrmují mláďata nebo mají vajíčka v líhních. „My to ale děláme pouze v nezbytně nutných případech,“ upřesňuje Škrháková.

Mláďata ale kroužkují a kontrolují. Odrostlé jedince prodávají do zoologických zahrad i chovatelům, případně je za jiné kusy vymění. Peníze pak využijí buď na nákup dalšího krmení, nebo na léky či opravu voliér.

Křik papoušků sousedy neruší

Ačkoli na zahradě o rozloze asi půl hektaru žijí více než dvě stovky papoušků, sousedi jediné papouščí zoo v Evropě si na hluk nestěžují. „Daří se nám ten křik držet uvnitř mezi voliérami. Pletivová konstrukce to docela dobře odhlučňuje,“ ujišťuje Škrháková.

Papouščí zoo v číslech

  • 52 druhů papoušků z Afriky a Ameriky
  • 100 voliér
  • 750 tisíc korun ročně zaplatí za krmení
  • 20 tisíc návštěvníků ročně
  • 26,5 kilometru je zoo vzdálená od Brna

Zahrada neruší sousedy, netísní se v ní ani davy turistů. Ročně sem zavítá přes 20 tisíc lidí. Do vesnice necelou hodinu od centra Brna jezdí regionální autobusy, manželé Škrhákovi ale vnímají, že přicházejí o návštěvníky, kteří si čas na zajížďku udělat nechtějí.

A do Bošovic nejezdí ani veterinář. „Když je nějaký problém nebo je potřeba vzít papouška na prohlídku, jedeme do Brna. Zvířata převážíme v dřevěných chovatelských přepravkách nebo plastových boxech pro kočky,“ doplňuje Škrháková.

Často jim do zahrady volají lidé, kteří už se o své domácí papoušky nemohou nebo nechtějí starat. Majitelé je ale zpravidla odmítají.

„S nabídkou na darování papouška mi zvoní telefon skoro každý týden. Jenže my prostě nejsme útulek, nejsme na to vybavení. Nový papoušek by musel být v karanténě a projít různými testy, než bychom ho mohli umístit do voliéry,“ vysvětluje.

Na řadě je pavilon Austrálie

V Bošovicích mají zaběhnutou koncepci. Chtějí vybudovat kompletní americký a africký světadíl, aktuálně napínají síly na Austrálii, pro niž musí vzniknout další pavilon.

„Nejde nám o to mít tu všechny druhy. To by ani nešlo, když je jich dohromady na čtyři stovky. Ale chceme mít reprezentativní ukázky ptactva daného kontinentu,“ upřesňuje.

Mezi nejvzácnější druhy, které návštěvníci ve zdejší zoologické zahradě uvidí, se řadí ara vojenská a ara kaninda.

„Já mám však nejraději kakadu. Jsou to ale zlobidla, rozbíjejí hračky a samec je schopný samičce i ublížit, pokud není po jeho vůli,“ uzavírá se smíchem Škrháková.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...



Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

Vize za miliardu. Z Hodonína až do Olomouce na lodi

Výletní loď se po Baťově kanálu blíží ke Spytihněvi, kde stojí nové přístaviště.

Olomoucký kraj chce prosadit výrazné prodloužení Baťova kanálu. Ředitelství vodních cest s trasou až do Olomouce v...

Místo sochy císaře chtěli v Brně stěhovat kašnu. Jenže ta by nepřežila

Takto by vypadalo Dominikánské náměstí v Brně se sochou Josefa II., která je...

Slunce rozpaluje Dominikánské náměstí, a tak lidé hledají stín pod mladými platany. Vzduch tam osvěžuje také kašna....

Spokojíme se s pozicí náměstka, připustili lídři Pirátů a ČSSD v Brně

Ilustrační snímek

I když se jednička každé kandidátky bere ve volbách jako adept na primátora, brněnští lídři Pirátů a ČSSD – Tomáš...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz