"Pro svůj noční způsob života a velikou plachost se bobři fotografují jen velice obtížně. Moc dlouho jsme se o to ale pokoušet nemuseli. Pomocí fotopasti to šlo celkem snadno," řekl zoolog Správy Národního parku Podyjí Martin Valášek.
Bobr evropskýBobr je druhý největší hlodavec světa. V Česku byl vyhuben na přelomu 18. a 19. století. Zpět se vrátil až v osmdesátých letech minulého století. V zimě se živí šťavnatou kůrou z větví. Stromy ale kácí. Dospělý bobr váží až 30 kilogramů. Pod vodou vydrží až dvacet minut. |
V Podyjí žije několik jedinců
Fotopast je zařízení, které se běžně prodává a vyrábí pro podobné účely. Před použitím je třeba ji nastavit a připevnit na vhodné místo. Jakmile se něco pohne, fotopast začne snímat.
Pobyt velmi plachého chráněného zvířete v Podyjí už dříve dokládaly ohlodané a padlé stromy.
"Chtěli jsme zjistit, kolik bobrů tu žije. Nevíme přesně, ale podle okousaných stromů to zatím vypadá, že jich tady bude tak do deseti," doplnil Valášek.
Stromy kácí kvůli potravě
Bobři jsou hlodavci přizpůsobení k životu ve vodě. Nemají zimní spánek. Jelikož jsou to býložravci a v zimě mnoho čerstvých zelených rostlin a výhonků nenaleznou, musí v tomto období přecházet na jiný druh potravy.
"Jedná se především o šťavnatou kůru z větví z některých stromů, která jim poskytuje dostatek živin a je pro ně stravitelná. Protože jsou to však těžká zvířata a do korun stromů pro tyto větve šplhat nemohou, nezbývá jim, než stromy kácet," popsal Valášek.
Z pokácených stromů si navíc bobři někdy staví i svá hnízda.
V osmdesátých letech minulého století byl bobr poprvé zaznamenán na řekách Dyje a Jihlava. Dospělý jedinec váží až 30 kilogramů a pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut.
Do země přišli z Rakouska
Bobři byli kdysi na jihu Moravy vyhubeni. Před 30 lety se ovšem podařilo ochranářům v Rakousku vrátit tento živočišný druh do přírody. Bobři se pak rozšířili i na Moravu. Návrat zvířete do lužních lesů u Břeclavi tehdy bouřlivě oslavovali ekologové.
Od té doby se ovšem situace změnila. Z bobrů jsou zoufalí správci polesí Soutok u Lanžhota na Břeclavsku, kde tato zvířata ničí vzrostlé stromy. Rybáři si stěžují na to, že jim působí škody v rybnících, a správa parku zámku v Lednici neví, jak tamní dřeviny ochránit před bobřími zuby.
Bobří populace dnes čítá stovky kusů, čipem je označeno kolem 640 bobrů.
