Tři poslanci přicházejí do Sněmovny s revolučním návrhem, aby rodiče byli povinni dětem prozradit, kdo je jejich biologický otec nebo matka. Návrh zatím pouze leží ve Sněmovně, gynekologové se jím ale už ve své praxi týdny zabývají.
"Naši klienti mají obavy, jestli jako dárci zůstanou v anonymitě. Dokonce se ptají i na to, zda nebude zákon pro ně platit zpětně. Tedy když už jejich vajíčko nebo spermii někteří pacienti využili," říká ředitelka brněnského sanatoria Repromeda Kateřina Veselá.
Stejné obavy podle ní vyjadřují i budoucí rodiče. "Ptají se, kde v zahraničí jsou dárci v utajení, pro případ kdyby byl tento návrh uzákoněn," dokládá Veselá.
Sedmadvacetiletá Anita svá vajíčka darovala neplodným ženám během dvou let už třikrát. "Podle odhadu jsem darovala asi padesát vajíček. Kdybych ale věděla, že nebudu pro případné potomky anonymní, nikdy bych do toho nešla," říká mladá žena z Brna.
A počítá. "Kdyby se jich využila třeba jen pětina a narodily by se z nich děti, měla bych deset potomků. Polovina by chtěla znát svoji biologickou matku, za dvacet let by mi u dveří zvonilo pět dětí. To bych opravdu nechtěla," vysvětluje Anita, která sama rodinu plánuje.
Dárců by ubylo, jejich potřeba přitom roste
Kontroverzní návrh prověřuje ministerská komise pro reprodukční medicínu a zabývá se jím i odborná gynekologická společnost.
"Dárců by ubylo zcela zásadně. Málokdo by byl ochoten se vyrovnat s tím, že se po nevyzpytatelně dlouhé době objeví nový potomek. Do rodinných vazeb by to vneslo spoustu problémů," míní Igor Crha z Centra asistované reprodukce na Obilním trhu.
Přitom počet dvojic, které potřebují ke zplození potomka cizí buňky, roste. "Přibývá párů, kde jsou potřeba především darovaná vajíčka. Souvisí to s tím, jak se těhotenství posouvá z nejrůznějších důvodů do vyššího věku," vysvětluje Crha.
Čísla o úspěšnosti oplodnění cizími vajíčky, většinou mladší dárkyně, jsou jasná. "Úspěšnost mimotělního oplodnění s vlastními vajíčky je 31-35 procent v závislosti na věku pacientky, s darovanými vajíčky 43-48 procent a přitom nezáleží na věku pacientky," říká Bohdana Štefáčková z Reprofitu, který se specializuje na léčbu darovanými vajíčky.
Jeden z průzkumů také ukazuje, jak je pro pacienty důležité zachovat citlivé informace v anonymitě. Až polovina párů, které se léčí pro sterilitu, nesvěří tuto skutečnost ani svým nejbližším příbuzným.
"Pokud jsou nuceny využít buněk darovaných, je situace ještě vyhraněnější. Fakt, že své dítě mají z darovaných buněk, přizná rodině jen asi pět procent dvojic," říká šéf brněnského centra Unica Zdeněk Malý.
Vyhlášená centra vyhledávají i pacienti ze zahraničí
Brněnská centra asistované reprodukce jsou svojí úspěšností vyhlášená nejen v Česku. Neplodnost si jezdí léčit na jih Moravy pacienti z Rakouska, Velké Británie nebo Spojených států. Přijíždějí i ze zemí, kde nejsou dárci utajení.
"V zemích, kde není dárcovství anonymní, dárce prakticky nemají. Pacienti tam musí někdy čekat i několik roků. Přitom ženy stárnou a často pak rezignují. Situace u nás by byla stejná," varuje šéf centra Unica Zdeněk Malý. K zahraničním pacientům, kteří se obracejí na centra s anonymními dárci v cizině, by se tak připojili i Češi.
"V zemích, kde to zavedli, celou léčbu zcela zlikvidovali. Takže ti, kteří ji potřebují, jezdí všude možně po světě, finančně se to prodražuje a pro mnohé je pak léčba nedostupná," upozorňuje Igor Crha z Centra asistované reprodukce na Obilním trhu. "Centra reprodukční medicíny by měla méně práce," domnívá se Malý.
