Výraznější rozvoj textilního průmyslu v Brně se datuje k druhé polovině 18. století. „Jen mezi založením první textilní manufaktury a začátkem první světové války se v Brně vystřídalo celkem pět či šest generací textilních dělníků,“ píše Lukáš Fasora v knize Brno - moravský Manchester.
Během stavebního boomu souvisejícího s rostoucí výrobou vyrostla řada zejména pavlačových domů pro dělníky v dnešních ulicích Cejl, Radlas, Bratislavská, Milady Horákové, Dornych, Plotní a Křenová. A na druhé straně několik honosných vil továrníků jako byli Edmund Bochner, Paul Neumark či Alfred Stiassni.
Vlnařské závody německých a židovských podnikatelů stát po druhé světové válce zkonfiskoval, v roce 1948 pak znárodnil i firmy českých majitelů.
Tehdy vznikl sloučením více než třiceti bývalých soukromých firem z Brna i mimo něj podnik Mosilana. Ve městě měl areál vymezený ulicemi Špitálka, Křenová, Vlhká a náspem železniční trati, tvořil ho soubor celkem devětačtyřiceti budov. Za dvě dekády, co patří firmě Lanarest, se výrazněji nezměnil. Uvnitř je několik prodejen a sklady.
Mosilaně patřil i částečně zbouraný areál v Husovicích, kde nyní firma Olli elektro vyrábí zářivky, i stále chátrající hlavní budova Esslerovy přádelny ve Fryčajově ulici v Obřanech z roku 1912. Ta stojí na uměle vytvořeném ostrově mezi řekou Svitavou a jejím náhonem, o jehož zasypání nynější vlastník kvůli lepšímu přístupu už roky marně usiluje.
Jako obchodní prostory objekt nabízel marně, uvažuje ale i o přestavbě na byty. „Zástupci dvou řetězců byli na prohlídce, ale neměli zájem. Vycházeli zřejmě ze špatné možnosti parkování. Když byla budova celá výrobní, stačila jedna příjezdová cesta, ale doba už není taková, napřed je nutné vyřešit obslužnost,“ naznačil zástupce majitele Josef Franc ze společnosti Elfra plus.
Povolení k zasypání náhonu vyřizuje už devět let a ještě nemá všechna, chystaná obnova podle něj může tímto tempem klidně trvat ještě další dekádu.
Vlnařská výroba nepřežila vlnu privatizací
V roce 1949 se z národního podniku Mosilana vyčlenily samostatné firmy Lanus a Vlnap. O deset let později byl název Lanus změněn na Vlněna, která zakrátko převzala i majetek zaniklého Vlnapu. Patřily do něj objekty v areálu ohraničeném ulicemi Přízova, Dornych, Mlýnská a tokem Ponávky.
Výroba stěžejních brněnských vlnařských podniků byla oborově rozdělená. Mimo jiné vyráběly příze a tkaniny na šití kostýmků, obleků či potahů nábytku.
Podle Bohumíra Smutného z Moravského zemského archivu v Brně byla produkce zaměřena především na rozsáhlý trh socialistických zemí, podniky však úspěšně vyvážely i na Západ. „Na přelomu 60. a 70. let směřoval vývoz do šedesáti států všech světadílů,“ připomíná v publikaci Brno - moravský Manchester.
Ostudy BrnaServer iDNES.cz a MF DNES přinášejí seriál o zanedbaných zákoutích a stavbách v Brně. Na závěr čtenáři v anketě zvolí nejostudnější místo. Funkcionalistický Avion chátrá, na projekt Jiřičné chybí peníze Od pažitu k džungli. Město sní o moderním stadionu za Lužánkami Strmý pád vlaštovky kapitalismu. Bobycentrum se dotklo dna Problémem Bronxu jsou drogy a dluhy, domy se ale opravují Co dělá Brnu ostudu podle vás? Pište na redbrn@mfdnes.cz |
Brněnské vlnařství však nepřežilo vlny restrukturalizací a privatizací po roce 1989. Výroba se postupně zastavovala a zbyly jen prázdné továrny, z nichž část už je zbouraná. Vlněna přestala vyrábět v roce 1996, následně budovy sloužily většinou jako sklady nebo zůstaly chátrat bez využití.
Jen zřídka se podařilo dát místu nový smysl, například místo budovy na Tkalcovské ulici postavili obchodní dům Interspar, který nedávno převzal řetězec Ahold.
Nyní se v Brně zabývá vlnařskou výrobou už jen podnik Nová Mosilana a.s. v Černovicích, který je od roku 1994 v rukou italského národního podniku Marzotto Group.
Plán pro areál Vlněny: restaurace, kanceláře, byty
Někdejší areál Vlněny v současnosti patří investorské firmě CTP Invest, která s ním má velké plány. Areál se chystá zbourat, zachová a opraví pouze Bochnerův palác na Přízové 3. V něm bydlela rodina původního majitele, sloužila také jako administrativní a reprezentativní budova textilní továrny Brüder Stiassni a po znárodnění jako ředitelství národního podniku Vlněna.
Bourání chce vedení společnosti zahájit co nejdříve. „Momentálně čekáme na schválení plánovací smlouvy městem Brnem, to nyní brzdí začátek prací. Až bude schválená, zahájíme demolici areálu. Pokud město bude konat rychle, mohli bychom začít ještě letos. Určitě ale nebudeme bourat přes léto, v každém případ to necháme na zimní období,“ sdělil regionální ředitel Tomáš Budař. Ke schválení by podle něj v ideálním případě mohlo dojít během několika týdnů.
V jednom z objektů v areálu se před časem konala velká výstava Bodies Revealed, letos se tam žádné podobně rozsáhlé akce už nechystají.
„Nyní je to škaredý uzavřený blok. Nový areál bude mít uprostřed malé náměstí a otevře se veřejnosti. U historické budovy Bochnerova paláce plánujeme kavárnu nebo restauraci. Lidé budou moci chodit k Ponávce, kterou CTP na své náklady podle již zpracovaného projektu města obnoví,“ dodal Budař.
V dalších budovách vzniknou kanceláře, prodejny a ve vnitrobloku v blízkosti říčky také byty. Vně nynějšího areálu firma vybuduje části infrastruktury a cest, které následně předá městu.
„V první fázi projektu jsou v plánu budovy podél ulice Přízová. Tam už máme územní rozhodnutí na sadu tří až čtyř spojených objektů. Celé to chceme víc otevřít, ulici uděláme větší, světlejší. K vyřízení dokumentace pro zbytek areálu je nutné schválení plánovací smlouvy,“ doplnil.
