Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostudy Brna: Cyklostezku kříží i čtyřproudovka. Kolaři se v Brně trápí

  0:07aktualizováno  0:07
Cyklisté to v Brně nemají jednoduché. Červené cyklopruhy v ulicích často končí před křižovatkami, cyklostezky zase kříží frekventované silnice. Město sice každý rok něco upravuje, o bezpečné a kompaktní síti tras pro kolaře se však mluvit nedá.

Když chcete z Brněnské přehrady dojet po Svratecké cyklostezce až k nákupnímu centru Olympia, musíte na 23 kilometrech překonat několik křížení s frekventovanými silnicemi. Ve srovnání s cyklotrasou kolem Svitavy vedoucí z Bílovic nad Svitavou na jih Brna se však ještě dá mluvit o komfortu.

„V ulici Hladíkova kříží svitavskou stezku čtyproudová silnice, po níž projíždí 20 až 30 tisíc aut denně. Tohle křížení a pak ještě to s ulicí Křenovou je opravdu nebezpečné. Není tam přechod ani žádná značka pro řidiče, že mají očekávat zvýšený pohyb lidí přes vozovku. Člověk čeká i pět minut, než se dostane na druhou stranu,“ líčí předseda sdružení Brno na kole Michal Šindelář.

Fotogalerie

Hlavní potíž vidí v tom, že se město příliš nedrží plánu rozvoje cyklodopravy, který před časem schválilo. „V rozporu s ním třeba udělali jednosměrku v ulicích, kde měl pro kola zůstat obousměrný provoz. Další kapitolou je historické jádro Brna, řešilo se, aby tam cyklisté mohli neomezeně celý den,“ dodává.

Celodenní vjezd cyklistů do historického centra města s výjimkou ulice Česká schválili v únoru brněnští radní. Nové značky však zatím ještě nejsou všude, některé stále povolují vjezd jen od 17 do 9 hodin. „Průjezd pořád ještě není perfektní,“ míní.

V širším centru města je problém i na řadě míst, kde předchozí vedení Brna dalo přednost levnějším červeným cyklopruhům a piktokoridorům před stezkami stezkami oddělenými od motorové dopravy (více třeba zde).

„Cyklista je podle mě prvek, který vytváří nebezpečnou situaci tím, že jede pomaleji než vozidlo. Když se nepohybuje po cyklostezce, kam je zakázán vjezd motorovým vozidlům, tak je to vždy s dávkou rizika,“ upozorňuje soudní znalec v oboru dopravy Jiří Meduna.

Chodníky v ulici Milady Horákové budou pro chodce i cyklisty

Podle Šindeláře se tři až čtyři procenta všech jízd po Brně uskuteční právě na kole. Podle dat z průzkumu sesbíraných při nedávné cyklojízdě, kterou sdružení ve městě pravidelně pořádá, začala polovina lidí využívat kolo k cestování po městě v posledních dvou až třech letech.

Prostor pro zlepšení podmínek se naskýtá hlavně při rekonstrukcích. Třeba v opravované ulici Milady Horákové se chystá na chodnících smíšený provoz pěších a cyklistů. „To ale není úplně ideální řešení,“ namítá Šindelář.

Trasy pro cyklisty

Cyklostezka - cesta stavebně oddělená od motorové dopravy (nejbezpečnější)

Cyklopruh – červenou barvou vyznačený pruh pro jízdní kola na pravé straně vozovky (méně bezpečný)

Cyklopiktokoridor – nejde o vyhrazený prostor, piktogramy pouze informují řidiče o zvýšeném výskytu cyklistů (nevytváří příliš bezpečný prostor)

U cyklopruhů vidí zásadní problém v tom, že jen velmi zřídka provedou cyklistu křižovatkou, která je nejkritičtější z hlediska bezpečnosti.

„Uspokojivě to je řešené snad jen na křižovatce ulic Nové Sady a Hybešova a na křížení Kounicovy se Slovákovou. Třeba na Vídeňské udělali cyklopiktokoridor, i když by se tam vešel cyklopruh. Značení navíc končí 200 metrů před křižovatkou, tím pádem není pokryté nejkritičtější místo,“ popisuje.

Řidič ale může cyklistu i ve vyhrazeném pruhu velmi snadno přehlédnout, jak potvrzuje šéf Ústavu soudního inženýrství a odborník na nehody Aleš Vémola. „Častěji se ale kolize aut s cyklisty stávají při nesprávném odbočování či za snížené viditelnosti,“ naznačuje.

V Brně chybí i cyklistické propojení mezi městskými částmi a centrem Brna. „Spousta cyklostezek je jen na papíře, propojení a nějaká souvislá síť stezek v Brně neexistuje,“ dodává Šindelář.

Letos Brno vyznačí dalších 5,5 kilometru cyklopruhů, namátkou v ulici Novolíšeňská či Olomoucká. Nejpozději příští rok by vedení města chtělo zprovoznit takzvaný bikesharing neboli sdílení kol. Systém zájemcům umožní půjčit si v některém z 84 "hnízd“ jízdní kolo a v jiném ho zase vrátit. V centru má vzniknout také parkovací dům pro jízdní kola.

Ostudy Brna

Cyklisté nově mohou vjet opačně do jednosměrky v ulicích Dominikánská a Veselá v centru (psali jsme o tom zde). Pravidla provozu a dopravní značení takto v posledních letech upravili v několika desítkách ulic, třeba v okolí Veveří a vytipované jsou další.

Odborník: Auta by měla být jen hosty

„Problém Brna do nedávné doby skutečně byl ten, že cyklodopravu politické vedení bralo až jako čtvrtou alternativu, nyní se ale blýská na lepší časy,“ myslí si Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu.

Spolu s kolegy připravuje výstavu, která má přimět členy městských samospráv, aby zásadně změnili pohled na veřejný prostor. „Aby byl vytvořen především pro chodce, cyklisty a maminky s kočárky, kdežto auta by v něm byla jen hosty. Výrazně se tím zvýší bezpečnost,“ vysvětluje.

Nyní je podle něj veřejný prostor poskládaný tak, že podporuje nehodové situace. Zkrocením automobilové dopravy se podle něj Česko začalo zabývat oproti západoevropským městům s dvacetiletým zpožděním.

Výstavu do Brna přivezou na podzim, s její pomocí mají politici sami pojmenovat problémy města a z připravených materiálu nastudovat možná řešení.

„Veřejný prostor je omezený, záleží na tom, čemu dáte přednost. Není to o tom, že řešíte všechno zvlášť, automobilovou dopravu, hromadnou dopravu, parkování, podmínky pro cyklisty, je nutné to řešit jako celek,“ podotkl Martínek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.