Společnost euroAWK spravuje téměř tři stovky zastávek hromadné dopravy v Brně od roku 1994. Smlouvy s magistrátem či městskými částmi zatím zněly jasně.
"Město mělo zastávky zadarmo. Firma má povinnost je opravit, třeba když je poničí vandalové. Na oplátku vydělává na reklamě ve vitrínách, které jsou součástí jednotlivých čekáren," vysvětlil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Teď se však do byznysu mezi firmou a městem vložil stát. Celkem u 35 zastávek se totiž ukázalo, že mohou být na jeho pozemcích, které jsou různě po Brně dodnes rozeseté. A zatímco nekomerční využívání svých pozemků odkývá stát zadarmo, reklamy v podsvícených zastávkách podle něj komercí jsou. A z té chtějí úředníci pro stát podíl.
"Zastávka je z pohledu zákona dočasná stavba. Jednou za čas je tak nutné znova žádat o stavební povolení. A k tomu je potřeba souhlas vlastníka. Pokud soud v jednotlivých sporech teď skutečně rozhodne, že je to stát, a ten souhlas neudělí, v krajním případě je opravdu budeme muset zbourat," připustil právník firmy euroAWK Marek Jäger.
Pozemek pod zastávkou je lukrativnější než Svoboďák
Ředitelka brněnské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Lenka Taie Kolaříková najala znalce, který nájem určil z prodejní ceny pozemků. A ten počítal se závratnou částkou až 150 tisíc korun za metr čtvereční.
Podle oficiální cenové mapy Brna by přitom ani stejná plocha na prestižním náměstí Svobody nepřišla na více než 35 tisíc.
"Jedná se o zcela legitimní požadavek vlastníka, aby mu byla zaplacena náhrada za neoprávněné užívání jeho majetku. Dle zákona máme povinnost hájit zájmy státu. Cena byla stanovena na základě znaleckého posudku jako cena v místě a čase obvyklá," uvedla Kolaříková.
"Takto stanovený nájem si euroAWK nemůže dovolit," reagoval Jäger.
Brněnský dopravní podnik, který by neměl ani kam zavěsit jízdní řády, přitom spor sleduje zpovzdálí.
"Jsme takový nestranný pozorovatel. Samozřejmě by nebylo dobré, pokud by zastávky zmizely. Ale to by pak řešila příslušná městská část, která je spravuje," uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Škrancová.
Věc ujasní až soud
Podle starosty Židenic Romana Vašiny (ODS), pod kterého třeba zastávky na Staré osadě spadají, je to však alibismus.
"Zástupci státu se chovají ke svým vlastním občanům jako k cizím. Chtějí jen peníze. Pokud zastávky opravdu zmizí, Dopravní podnik a magistrát to budou muset řešit. Lidé, kteří si při čekání nebudou mít kam sednout, ale samozřejmě budou tlačit na nás," uvedl.
"Se státem v této věci pořád jednáme. Ale pravděpodobně bude nutné, aby do celé věci nakonec opravdu vnesl světlo soud. Myslím, že za vyložení celé věci bude rád i ÚZSVM. Bude jasné, kam až může zajít," dodal Pospíšil.
Není to první brněnský spor s ÚZSVM. Pozemky státu komplikují i zavádění parkovacích zón, které by měly vyřešit potíže s parkováním ve středu Brna. I to je totiž podle názoru úřadu problematické komerční užití pozemků (více o parkování čtěte zde).
