Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za čtyři roky v opozici jsme dospěli, věří lídr Kacer z brněnské TOP 09

  14:50aktualizováno  14:50
V roce 2010 poslali voliči do brněnského zastupitelstva devět členů tehdy nové strany TOP 09. Zastupitelé však nevydrželi jednotní. Současný lídr strany Jaroslav Kacer slibuje, že teď to bude lepší.

Lídr brněnské TOP09 Jaroslav Kacer v nadcházejících volbách. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

TOP 09 má za sebou první období v brněnském zastupitelstvu. Ačkoliv původně vyjednávala s ODS a KDU-ČSL o středopravé koalici, nakonec vznikla velká koalice ODS a ČSSD. A zastupitelé TOP 09 zůstali čtyři roky v opozici, kde příliš nebyli slyšet.

„Nechtěli jsme kritizovat všechno. Jen to, co bylo opravdu špatně. Kritika navíc neměla příliš smysl, velká koalice nás početně převálcovala,“ hodnotí současný opoziční zastupitel a volební lídr strany Jaroslav Kacer.

Z devíti členů, kteří se za TOP 09 dostali v roce 2010 do zastupitelstva, se ke straně hlásí nyní jen pět zastupitelů. Vaše tehdejší lídryně Irena Matonohová už vede kandidátku Starostů a nezávislých, Petra Vítková zase letos na jaře stála u zrodu hnutí A co Brno?. Z TOP 09 odešli i další. Jakou má po takové zkušenosti volič záruku, že je na vás spolehnutí?Vznikli jsme v roce 2009. V uplynulém volebním období jsme si prošli různými porodními bolestmi i obrodou. Ukázalo se, kdo s jakými ambicemi do politiky vstupoval. Nechci předbíhat, ale myslím, že se to stane i jiným uskupením. A věřím, že už nyní máme sestavený kvalitní tým.

Předvolební rozhovory s kandidáty na primátora

MF DNES přináší před říjnovými volbami rozhovory s brněnskými lídry demokratických parlamentních stran a nejvýraznějších neparlamentních uskupení. Rozhovory s tučně označenými jmény politiků připravujeme.

Matěj Hollan (Žít Brno a Piráti)
Ondřej Šťastník (A co Brno?)
Jana Drápalová (SZ)
František Vižďa (ODS)
Jaroslav Kacer (TOP 09)
Klára Liptáková (KDU-ČSL)
Petr Vokřál (ANO)
Roman Onderka (ČSSD)

Po volbách v roce 2010 jste se snažili vyjednat středopravou koalici s ODS a KDU-ČSL. Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby vznikla a vaše strana se v průběhu volebního období rozštěpila tak, jak jsme viděli v opozici?Z tohoto pohledu pro nás bylo vlastně štěstí, že jsme koalici nesestavili a ty porodní bolesti jsme přečkali v opozici.

Vaše zastupitelka Petra Vítková letos na jaře oznámila, že v TOP 09 nemá šanci nic prosadit. Vadilo jí, že fungování stranických systémů není demokratické (více čtěte zde). Jak se na tu kritiku díváte?
Za dobu čtyřletého působení paní Vítkové v zastupitelstvu se dá spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát vystoupila s nějakým názorem. Naše stranické principy jsou demokratické, měli jsme i primárky, kde se sestavovaly kandidátky do těchto voleb. A Vítková s kritikou přišla až poté, co se na kandidátku nedostala. Vnímám to tedy tak, že se její slova nezakládají na pravdě.

Ve volebním programu nyní voličům slibujete, že zavedete institut ombudsmana pro bezproblémovou komunikaci s úřady. Co by měl na starosti? Jak by fungoval?
Nechceme, aby ombudsman řešil jen stížnosti občanů na úředníky. Chceme, aby to byla instituce, která bude hledat řešení třeba i v situaci, kdy úředníci řešení nehledají nebo když spolu například nekomunikují úředníci magistrátu a městských částí. Náplň práce takového člověka je třeba prodiskutovat, aby nevznikl bezzubý post.

Kdo by toto místo měl zastávat? Máte už někoho vyhlédnutého?
To je velká otázka. Musel by to být nezávislý člověk s velkým renomé. Ideální by bylo najít někoho jako Otakar Motejl. Nejsložitější tedy bude takového člověka najít.

Na hledání podobné autority zkrachovala v minulém volebním období snaha obnovit pozici hlavního architekta, který by dohlížel na rozvoj města. Jak byste naložili s touto oblastí?
Současný přístup k územnímu plánu nám nevyhovuje. Územní plán by měl být jednodušší, rádi bychom ho přetvořili na metropolitní, podobně jako to nyní dělá Praha (kde má TOP 09 svého primátora Tomáše Hudečka - pozn. red.). Součástí toho by mělo být vytvoření panelu odborníků, i ze zahraničí, kteří by se zabývali rozvojem města a vycházeli i ze zkušeností ze světa. Chtěli bychom se tak vyhnout kamarádšoftu, který nyní v Brně v této oblasti funguje. O rozvoji města se musí diskutovat s občany, ne jak se to dělá nyní.

V programu píšete také to, že vytvoříte strategii rozvoje Brna do roku 2040. Jak by v roce 2040 mělo tedy Brno vypadat?
Město nyní neví, kam směřuje a co chce. Ani já to nevím. Máme tady mnoho různých strategií, které ani nejsou propojeny. Připraví se materiál, ale jen proto, aby se projednal, pak skončí v šuplíku a to je vše. A jak by město mělo vypadat? Mělo by to být město, kde se dobře žije, máme zde mnoho univerzit a hi-tech společností, to je třeba podpořit.

Předvolební dotazník Jana Kacera

Jaký je největší problém Brna?
V zásadě není jasné, kam město směřuje a co chce. Chybí strategie města a jsou přijímána nekoncepční řešení bez otevřené diskuse. Někdy to vypadá, že nejenom brněnští politici se nejsou schopni domluvit a nikam to nevede. Příkladem může být poloha nádraží, změna územního plánu či strategie parkování, projednávaná až nyní, přestože byl na přípravu dostatek času. O plánování investic nemluvě. Městské společnosti se neumí domluvit na koordinaci prací a pak jsou některé ulice trvale rozkopané apod. S podporou turistického ruchu, ve kterém má město velký potenciál, je to rovněž tragické. Příkladem budiž nepovedený web pro návštěvníky.

Jak byste řešili vleklé spory kolem polohy nádraží? Mělo by nyní město něco dělat se zanedbaným prostorem před nádražím, nebo má s investicemi čekat, až se rozhodne o poloze?
To, o čem může Brno rozhodnout a prakticky okamžitě něco dělat, a to bez enormních investic, je úprava okolí nádraží, které minimálně dalších deset let budeme využívat v současné podobě a které je opravdu tristní. Za klíčovou pak považujeme celkovou modernizaci železničního uzlu Brno a jeho napojení na vysokorychlostní tratě, což je pro nás důležitější než konkrétní poloha nádraží. Jsme připraveni respektovat odborné stanovisko Ministerstva dopravy jak z pohledu technického, tak finančního, aby toto vše bylo vůbec realizováno, a to v co nejkratší době.

Mělo by Brno koupit od německého partnera jeho většinový podíl ve firmě Veletrhy Brno?
Město by v prvé řadě mělo najít strategického partnera, jenž má s oborem výstavnictví dostatečné zkušenosti, jak se to třeba podařilo ve Vídni. Pokud se toto nepodaří, pak je nutné otevřít diskusi o budoucnosti výstavnictví v Brně a pokusit se najít jiné řešení.

Co je vaše priorita v oblasti sportu?
Především podpora mládežnického sportu, podpora neziskových organizací věnujících se sportu dětí, mládeže a seniorů. Zavést otevřené dotační podmínky a důslednou kontrolu účelovosti poskytnutých dotací.

Co je vaše priorita v oblasti kultury?
Nastavit transparentní systém poskytování dotací pro kulturní instituce a projekty a také podpora nezávislé kultury v Brně. Zrevidovat všechny dosavadní kulturní akce ve městě a nastavit jasnou koncepci kultury. Nemusíme chodit daleko, příkladem může být třeba divadelní festival v Plzni oproti obdobné akci v Brně apod.

Mělo by Brno zřídit post hlavního architekta?
Současný stav v této oblasti je zcela nevyhovující a je nutné jej změnit. Navrhujeme zřídit mezinárodní panel odborníků, který se bude skládat z urbanistů a architektů, a ten by řešil danou problematiku podle nejnovějších ověřených zkušeností ze světa.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.