Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když delší dobu nemůžu poslouchat, mám absťák, říká šéfka filharmonie

  18:30aktualizováno  18:30
Bez hudby nemůže být. To si Marie Kučerová uvědomila už v dospívání, kdy hrála na klavír. Virtuoska se z ní sice nestala, okolo muziky se však celý její život rozhodně točí. Je nejen nadšenou posluchačkou, ale především muzikoložkou a dramaturgyní, která se jako vůbec první žena stala ředitelkou Filharmonie Brno.

Marie Kučerová vládne Filharmonii Brno od roku 2013. | foto: Marie Stránská, MAFRA

A to navíc v době pro tento soubor klíčové – když se schyluje ke stavbě nového hudebního sálu v Brně.

„Jsem ráda, že vztah k hudbě se mi za můj profesní život nezměnil. Pořád a vášnivě poslouchám nejrůznější žánry, nejen klasiku, ale také jazz, world music a etnickou muziku. Když delší dobu nemůžu poslouchat, mám absťák,“ svěřuje se Kučerová.

Ženy jižní Moravy

Letní seriál přibližuje pozoruhodné ženy spjaté s Jihomoravským krajem. Každý týden představujeme jednu ženu, která je nejen úspěšná ve své profesi, ale k tomu ještě dokáže působit na svoje okolí, přispět k lepší atmosféře ve společnosti, nastartovat pozitivní změnu nebo zlepšit život druhým.

Na klavír si dnes už nezahraje a toho, že si vybrala jinou dráhu než profesionální hudebnice, dnes rozhodně nelituje. „Zpětně vidím, že je to řehole, a pokud nemáte výjimečný talent, vede to spíše k frustraci. Mě baví dělat vše kolem, aby hudba mohla existovat a vzkvétat,“ vysvětluje.

Kučerová se snaží nechybět na žádném koncertě brněnského orchestru a spolu s hudebníky jezdí také do zahraničí.

„I když hrajeme třikrát po sobě, chci jít na všechny. Byť je to stejný program, každý koncert je jiný. Je to současně premiéra i derniéra,“ říká s tím, že na delších cestách, jako je třeba třítýdenní turné v Japonsku, musí pracovat stejně, jako by seděla v kanceláři v Besedním domě.

Na cestách se tak účastní konferencí, schůzek a také sleduje „konkurenci“. „Kontakt se zahraničím je velmi důležitý,“ upozorňuje Kučerová. Brněnský orchestr má podle ní ve světě dobré renomé a počítá se s tím, že filharmonie přiveze kvalitní koncerty.

Nehudebník v čele orchestru? „Beru to jako výhodu“

Vždycky chtěla studovat hudební vědu. V Brně se ale obor otevíral jednou za pět let. Začala proto studovat historii, muzikologii pak absolvovala dálkově.

Tři otázky pro Marii Kučerovou

Jaký mám vztah k Brnu?
Ten nejlepší. Jsem hrdá Brňačka. Narodila jsem se tady a žiji tu celý život. Brno nabízí ideální mix všeho. Jsou tady pracovní příležitosti i v umění, což v jiných městech není tak obvyklé, jsme na špici v kultuře i její podpoře. Krásně se tu dělá světový byznys, aniž byste byli ve stresu ze šílenství velkoměsta.

Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy?
Srdeční záležitost je pro mě Pálava a okolí ještě z dob studií historie, kdy jsem tam pracovala na archeologických vykopávkách. Na Pálavě cítím, že tam jsou zakotvené naše počátky. Mám ráda rovinu, nesnáším hory, v tom jsem typická Jihomoravanka. A pak ještě kousek za hranicemi jižní Moravy mám oblíbené Luhačovice, které zase souvisí s vazbou na Leoše Janáčka.

Které jihomoravské osobnosti považuji za inspirující?
Určitě Janáčka, který nás prostě všechny určuje. Z žen je pro mě velkou inspirací Magdalena Kožená. Jak přistoupila ke své kariéře, dělá to, co je pro ni nejlepší, a nehrne se do zbytečných komerčních projektů. Iva Bittová, která je kreativní, a do čeho se pustí, dělá poctivě. Z mužů určitě Milan Kundera. Všechno to jsou takoví solitéři, kteří naráželi a naráží na spoustu problémů, ale jejich cesta se jim vyplatila.

Poté pracovala v Památníku Leoše Janáčka při Moravském zemském muzeu, kde dva roky dělala průvodkyni, a jak říká, propadla tam skladateli Janáčkovi. Dál proto vedly její kroky do Českého hudebního fondu, kde se podílela na vydávání Janáčkových děl.

Po mateřské dovolené nastoupila do tehdejší Československé televize na pozici dramaturgyně hudebních pořadů. Tam vydržela 25 let. Do celostátního vysílání připravovala pořady o hudbě, divadle nebo tanci.

Ve vedení brněnského hudebního tělesa Kučerová stanula v březnu 2013 jako vystudovaná historička a muzikoložka s praxí televizní producentky a dramaturgyně.

„Do filharmonie jsem nastoupila jako poněkud netradiční kandidát. V této pozici jsem první žena a poprvé také nehudebník. Může to být vnímáno jako handicap, ale já to beru jako velkou výhodu, která se mi časem potvrdila,“ popisuje Kučerová.

„Mám daleko širší pohled než jen čistě hudebnický. Ten je samozřejmě důležitý, ale řízení velké instituce zahrnuje také vytváření značky, komunikaci, plánování, přemýšlení o trendech a směru, kterým se vydáme,“ oznamuje Kučerová, která se stará o 112členný orchestr, jehož třetinu tvoří ženy.

V čele filharmonie řeší nejen skladbu hudebního programu spolu s programovým manažerem Vítězslavem Mikešem, ale i takové záležitosti, jako je domluva s památkáři na opravě oken Besedního domu.

Velký skok pro filharmonii i Brno

Volného času jí tak moc nezbývá. Když ho má, ráda si zajde na operu, balet nebo do kina. „Mám takový balíček, jak to vše přežít – jóga, meditace, četba a kolo,“ prozrazuje své koníčky matka dvou dospělých dětí a dvojnásobná babička.

Nadcházející sezona přinese kromě bohaté nabídky koncertů i stísněnost kvůli zavřenému Janáčkovu divadlu. Besední dům nestačí, produkce se tak budou konat i v sále Stadionu a zahajovací koncert se odehraje na Petrově. Filharmonici proto netrpělivě vzhlížejí ke stavbě nového koncertního sálu.

„Je to historická záležitost, která tady nemá obdoby. O sále se v Brně mluví sto let, od dob Janáčka. Už několikrát bylo těsně před kopnutím do země, ale nikdy k tomu nedošlo,“ připomíná Kučerová.

„Teď jsme ve fázi, kdy dokončujeme podzemní část, a na podzim budeme vědět, kdo bude autorem té nadzemní včetně akustiky. Sál má být světových parametrů, srovnatelný s tím v Katovicích nebo v Paříži. Pro symfonickou muziku to bude nejlepší sál v republice. Je to velký skok pro filharmonii i Brno,“ slibuje si od sálu rodilá Brňanka.

Brno tak podle ní získá důstojné podmínky, kam lze pozvat přední světové orchestry, sólisty a dirigenty. Sál se má otevřít za tři roky, sezona 2020/2021 se ale plánuje už nyní.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Hodonínský zastupitel a bývalý místostarosta Roman Sedlačík je členem hnutí Řád...
Černoši, na které zastupitel zavolal hlídku, byli voják USA a šéfka nadace

Minulý víkend zavolal hodonínský zastupitel Roman Sedlačík na černošský pár městskou policii. Chtěl, aby je hlídka legitimovala. Teď se ukázalo, že strážníky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.