A to navíc v době pro tento soubor klíčové – když se schyluje ke stavbě nového hudebního sálu v Brně.
„Jsem ráda, že vztah k hudbě se mi za můj profesní život nezměnil. Pořád a vášnivě poslouchám nejrůznější žánry, nejen klasiku, ale také jazz, world music a etnickou muziku. Když delší dobu nemůžu poslouchat, mám absťák,“ svěřuje se Kučerová.
Ženy jižní MoravyLetní seriál přibližuje pozoruhodné ženy spjaté s Jihomoravským krajem. Každý týden představujeme jednu ženu, která je nejen úspěšná ve své profesi, ale k tomu ještě dokáže působit na svoje okolí, přispět k lepší atmosféře ve společnosti, nastartovat pozitivní změnu nebo zlepšit život druhým. |
Na klavír si dnes už nezahraje a toho, že si vybrala jinou dráhu než profesionální hudebnice, dnes rozhodně nelituje. „Zpětně vidím, že je to řehole, a pokud nemáte výjimečný talent, vede to spíše k frustraci. Mě baví dělat vše kolem, aby hudba mohla existovat a vzkvétat,“ vysvětluje.
Kučerová se snaží nechybět na žádném koncertě brněnského orchestru a spolu s hudebníky jezdí také do zahraničí.
„I když hrajeme třikrát po sobě, chci jít na všechny. Byť je to stejný program, každý koncert je jiný. Je to současně premiéra i derniéra,“ říká s tím, že na delších cestách, jako je třeba třítýdenní turné v Japonsku, musí pracovat stejně, jako by seděla v kanceláři v Besedním domě.
Na cestách se tak účastní konferencí, schůzek a také sleduje „konkurenci“. „Kontakt se zahraničím je velmi důležitý,“ upozorňuje Kučerová. Brněnský orchestr má podle ní ve světě dobré renomé a počítá se s tím, že filharmonie přiveze kvalitní koncerty.
Nehudebník v čele orchestru? „Beru to jako výhodu“
Vždycky chtěla studovat hudební vědu. V Brně se ale obor otevíral jednou za pět let. Začala proto studovat historii, muzikologii pak absolvovala dálkově.
Tři otázky pro Marii KučerovouJaký mám vztah k Brnu? Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy? Které jihomoravské osobnosti považuji za inspirující? |
Poté pracovala v Památníku Leoše Janáčka při Moravském zemském muzeu, kde dva roky dělala průvodkyni, a jak říká, propadla tam skladateli Janáčkovi. Dál proto vedly její kroky do Českého hudebního fondu, kde se podílela na vydávání Janáčkových děl.
Po mateřské dovolené nastoupila do tehdejší Československé televize na pozici dramaturgyně hudebních pořadů. Tam vydržela 25 let. Do celostátního vysílání připravovala pořady o hudbě, divadle nebo tanci.
Ve vedení brněnského hudebního tělesa Kučerová stanula v březnu 2013 jako vystudovaná historička a muzikoložka s praxí televizní producentky a dramaturgyně.
„Do filharmonie jsem nastoupila jako poněkud netradiční kandidát. V této pozici jsem první žena a poprvé také nehudebník. Může to být vnímáno jako handicap, ale já to beru jako velkou výhodu, která se mi časem potvrdila,“ popisuje Kučerová.
„Mám daleko širší pohled než jen čistě hudebnický. Ten je samozřejmě důležitý, ale řízení velké instituce zahrnuje také vytváření značky, komunikaci, plánování, přemýšlení o trendech a směru, kterým se vydáme,“ oznamuje Kučerová, která se stará o 112členný orchestr, jehož třetinu tvoří ženy.
V čele filharmonie řeší nejen skladbu hudebního programu spolu s programovým manažerem Vítězslavem Mikešem, ale i takové záležitosti, jako je domluva s památkáři na opravě oken Besedního domu.
Velký skok pro filharmonii i Brno
Volného času jí tak moc nezbývá. Když ho má, ráda si zajde na operu, balet nebo do kina. „Mám takový balíček, jak to vše přežít – jóga, meditace, četba a kolo,“ prozrazuje své koníčky matka dvou dospělých dětí a dvojnásobná babička.
Nadcházející sezona přinese kromě bohaté nabídky koncertů i stísněnost kvůli zavřenému Janáčkovu divadlu. Besední dům nestačí, produkce se tak budou konat i v sále Stadionu a zahajovací koncert se odehraje na Petrově. Filharmonici proto netrpělivě vzhlížejí ke stavbě nového koncertního sálu.
„Je to historická záležitost, která tady nemá obdoby. O sále se v Brně mluví sto let, od dob Janáčka. Už několikrát bylo těsně před kopnutím do země, ale nikdy k tomu nedošlo,“ připomíná Kučerová.
„Teď jsme ve fázi, kdy dokončujeme podzemní část, a na podzim budeme vědět, kdo bude autorem té nadzemní včetně akustiky. Sál má být světových parametrů, srovnatelný s tím v Katovicích nebo v Paříži. Pro symfonickou muziku to bude nejlepší sál v republice. Je to velký skok pro filharmonii i Brno,“ slibuje si od sálu rodilá Brňanka.
Brno tak podle ní získá důstojné podmínky, kam lze pozvat přední světové orchestry, sólisty a dirigenty. Sál se má otevřít za tři roky, sezona 2020/2021 se ale plánuje už nyní.
