Právě Janeček jako zástupce sociální demokracie strávil v senátu šest let. Minulý týden ale brněnskému primátorovi a zároveň předsedovi městské buňky strany Romanu Onderkovi poslal dopis.
"Rozhodl jsem se ukončit svoje členství v ČSSD," napsal senátor. Za půl roku totiž čekají jeho brněnský obvod 60 nové volby. A lékař Janeček už křeslo obhajovat nebude. Místo něj si spolustraníci jako kandidáta ČSSD vybrali jeho kolegu, ředitele Úrazové nemocnice Karla Doležala.
"Poslední půlrok či rok mi připadalo, že sociální demokracie má slovo demokracie jen na papíře v názvu, ale ve skutečnosti jsou skupiny lidí, kteří mají kolem sebe své přátele a ti rozhodují vše potřebné," glosoval to Janeček a dodal, že jeho "výměna" byla předem domluvená.
Onderku tím ale prý překvapil. "Kandiduje ten, koho si členská základna volebního obvodu zvolila na své konferenci. Jelikož nebydlím v tomto senátním obvodu, nebyl jsem ani na této konferenci přítomen," uvedl primátor.
Brno: silná jména
Brněnský obvod přitom bude rejdištěm silných jmen. ODS se chystá nasadit majitele a trenéra basketbalového Imosu Jana Bobrovského (rozhovor s úspěšným koučem čtěte zde). "Sport byl vždy moje srdcová záležitost. Chtěl bych ho hájit i v senátu. Například do sportu dětí by se mělo jednoznačně nasměrovat více peněz," uvedl Bobrovský.
I když v řadě volebních obvodů se s občanskými demokraty TOP 09 dohodla na spolupráci, v Brně postaví svého kandidáta, ředitele brněnského výzkumného centra Czech Globe Michala Marka (rozhovor se šéfem vědeckého centra čtěte zde).
Strana zelených se vytasila s někdejší šéfkou kvality na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Miloslavou Pošvářovou (více čtěte zde). Tu odvolal v lednu teď už bývalý šéf Pavel Kočica. Pošvářová přitom nedávno dostala cenu Nadace Charty 77 za odvahu v boji o levnější a kvalitnější dálnice.
"Protože nemám žádnou šanci pracovat pro státní správu, budu pracovat pro lidi. Propojením se zaměřením SZ se otevírá výhodná spolupráce v oblasti projektů dopravních staveb, k lepšímu informování veřejnosti a smysluplnému vývoji situace v Brně," slibuje Pošvářová.
Za KDU-ČSL bude v Brně kandidovat nezávislý Zdeněk Papoušek, bývalý ředitel Fondu ohrožených dětí v Brně a učitel na Biskupském gymnáziu.
ANO zatím jasno nemá. Ve středu se ale o post hromadným e-mailem členům strany "přihlásila" primářka oddělení klinické psychologie svaté Anny Zuzana Spurná. "Její jméno ale zatím v orgánech strany oficiálně probíráno nebylo," uvedl šéf brněnské buňky strany Marek Janíček.
Ve Znojmě hned dva komunisté
Krom Brna budou svého zástupce v senátu vybírat také lidé na Vyškovsku a Znojemsku. A už je jasné, že současný vyškovský senátor Ivo Bárek (ČSSD) bude na rozdíl od Brna post obhajovat.
"Rád bych dodělal svou práci. Jde hlavně o projekty v oblasti životního prostředí a rozvoje obcí. Například vodovodů a kanalizací. Do roku 2015 je ještě čas na čerpání evropských peněz," vysvětlil.
Zatímco Bárek od spolustraníků dostal stoprocentní podporu, kandidatura Marty Bayerové (KSČM), která obhajuje senátní židli na Znojemsku, tak jasná není. Zatímco vedení strany ji prosazuje, znojemská buňka KSČM si zvolila vlastního kandidáta Petra Krátkého. V krajním případě by se tak mohli ve Znojmě na plakátech objevovat hned dva lidé se zkratkou KSČM za jménem.
"Okresní výbor ve Znojmě bude mít podle přijatého usnesení jediného nezávislého kandidáta Petra Krátkého, kterého budeme veřejně a oficiálně podporovat. Nebudeme podporovat Bayerovou a nepovedeme jí ani volební kampaň. Máme již požadovaných 1 500 podpisů petice na podporu Krátkého, a tím je připravena jeho kandidatura," konstatoval předseda znojemských komunistů Miroslav Vlašín. Po vedení strany žádá, aby návrh Bayerové stáhlo.
Sama Bayerová přitom dění ve Znojmě vysvětluje osobní nevraživostí. Už v roce 2011 ji přitom místní komunisté chtěli vyloučit, protože kandidovala do znojemského zastupitelstva za jinou stranu.
Ve Znojmě přitom mohl kandidovat také někdejší ředitel televize Nova Vladimír Železný, který nedávno na stejném postu skončil v televizi Barrandov. Za Znojmo se s nadpoloviční většinou hlasů dostal v prvním kole do senátu už v roce 2002.
"Nicméně jsme se na jednání s předsedou Petrem Fialou a dalšími zástupci ODS shodli, že lékař Karel Podzimek je mnohem lepší volba. Je přímo z regionu, má dobrý kredit mezi lidmi, je názorově konzistentní a je odhodlaný pro region něco udělat. Železný se příliš dobře nezapsal, po svém zvolení do senátu už se tu podle názoru mnohých příliš neukázal," vysvětlil předseda znojemských občanských demokratů Pavel Kovařík.
Na rozdíl od Brna se přitom ODS na podpoře kandidáta dohodla s TOP 09.
