+1 Je jasné, kam s nádražím
Nešlo to hladce, bylo potřeba řady velkých ústupků, ale nakonec to právě tahle brněnská koalice dotáhla – prosadila jasné rozhodnutí o budoucnosti brněnského nádraží. Přesune se k řece Svratce. Ačkoli spory o to, jestli je lepší odsunutá poloha pod Petrovem, nebo u řeky, ani zdaleka nepolevily, pro rozvoj Brna je rozřešení desítky let vlekoucího se dilematu klíčové.
Město už nyní totiž může plánovat výstavbu jižního centra nebo rozvržení dopravy, celkově se „odšpuntovalo“ územní plánování a vznikl prostor pro budoucí investory. Rozhodnutí magistrátu už navíc posvětila i vláda. Byť nerespektovala podmínku zastupitelů, že stavbu musí doplnit i vybudování severojižního kolejového diametru, který by nádraží spojil s centrem města.
+2 Našel se kupec Jalty
Chátrající funkcionalistický palác s obchodní pasáží Jalta na Dominikánském náměstí dokázala současná koalice po 12 letech prodat. Noví majitelé, brněnský developer Richard Saliba a jeho obchodní partnerka Darina Ryglová, za stavbu zaplatili 101 milionů korun. Stejnou částku se zavázali vložit i do oprav. Saliba chce pasáž z roku 1929 znovu otevřít a vrátit lidem.
Město se tak zbavilo velkého balvanu. Jaltu získalo kontroverzní směnou v roce 2006, když tehdejší radnice pod vedením primátora Richarda Svobody (ODS) získala už tehdy zchátralý palác směnou za násobně cennější pozemky v Černých Polích nebo Pisárkách. Do Jalty se měli nastěhovat městští úředníci, úpravy by ale byly příliš nákladné.
+3 Brňané si žijí komfortněji
E-šalinkarta nebo svoz odpadu. To jsou služby, které přes vlastní elektronický účet využívá už téměř 80 tisíc Brňanů. Díky službě BrnoID si obyvatelé města vyřídí potřebnou administrativu a nestráví zbytečný čas na úřadě. A když už tam přeci jen potřebují zamířit, mohou se objednat na určitý čas.
Koalice si jako jeden z bodů programu vytyčila otevřenost. A otevřít se jí opravdu povedlo. Ať už archivací materiálů pro jednání zastupitelstva a nahrávek z něj, nebo zavedením participativního rozpočtu. Toho se zúčastnilo přes 11 tisíc lidí a první dva vybrané projekty, dobrodružné hřiště a vycházkovou cestu, už město dotáhlo.
Radní odsouhlasili také komfortnější blokové čištění. Od Nového roku už totiž špatně stojící auta nikdo odtahovat nebude. Brněnské komunikace, které nově blokové čištění zajistí, totiž auta pouze nadzvednou, místo uklidí a poté vrátí vůz zpátky. Pokuta zůstane, ale auto majiteli nezmizí.
+4 Brno má zpátky městského architekta
Byť zpočátku zaznívaly hlasy, že Kancelář architekta města (KAM) bude pouze bez reálných výsledků polykat peníze, městský architekt už se Brnu vyplácí. KAM začala fungovat v červnu 2016 po třináctileté pauze a na starost má urbanistickou koncepci města či tvorbu územního plánu. Zadává také různé studie a řídí jednání mezi zástupci města, městských částí a investory. KAM pod vedením uznávaného architekta Michala Sedláčka už navrhla třeba podobu náměstí v Tuřanech.
+5 Z Riviéry je atraktivní koupaliště
Velkou proměnou prošlo v posledních letech oblíbené koupaliště Riviéra. Ze starého plaveckého areálu, který propouštěl až 200 kubíků vody denně, se po opravách za 218 milionů korun stal moderní venkovní areál.
Místo betonových van jsou v bazénech nerezové, přibyl 75 metrů dlouhý a osm metrů vysoký tobogan, lezecká stěna nebo chrliče vody. A jen za léto hlásí koupaliště rekordní návštěvnost – přes 160 tisíc lidí. Pro Brno to byla největší investice do sportovního zázemí v tomto volebním období. Navíc existuje návrh zbudování kluziště nebo beachvolejbalových hřišť, areál by tak lidé mohli využít i v zimním období.
+6 Brněnské veletrhy patří Brnu
Dokoupením 61 procent akcií se Brno stalo většinovým vlastníkem Veletrhů Brno. Od roku 2016 tak městu náleží 95 procent společnosti. Za akcie zaplatilo původnímu vlastníkovi – německé firmě Messe Düsseldorf – asi 225 milionů korun. Dalších 370 milionů korun z vnitřního dluhu vůči bývalé mateřské firmě dál splácí přímo Veletrhy.
Výstavní plochu 190 tisíc metrů čtverečních nyní město využívá k pořádání koncertů a má další plány s jejím rozvojem, vzniknout by v ní měl nový pavilon a možná i stanice lanovky do Bohunic. Velký úspěch měl letos v zimě také olympijský park, který město na výstavišti vybudovalo.
-1 Problémy a aféry hnutí ANO
Brněnský miliardář a šéf finanční skupiny DRFG David Rusňák v roce 2014 jako řadový člen ANO věnoval hnutí dar v hodnotě 1,1 milionu korun. Když pak manžela radní za ANO Petry Rusňákové v květnu 2017 začala stíhat policie pro úniky z policejních spisů, rozhodl Andrej Babiš, že má hnutí Rusňákovi peníze vrátit. Nejprve nebyla smlouva se sponzorem k nalezení. Pak se objevila, ale bez Babišova podpisu. Policie nakonec stíhání proti Rusňákovi podmínečně zastavila. Ten ale z hnutí už předtím vystoupil.
Problematický je vztah hnutí i s dalším štědrým sponzorem – šéfem firmy CD XXI Jaromírem Černým. Od jeho společnosti totiž město začátkem minulého roku získalo pozemky pro výstavbu atletické haly v bohunickém kampusu. Ty jsou podle územního plánu určené pouze pro sportovní stavby. Město ale za ně „pustilo“ čtyři obecní pozemky v různých částech města a dům v Leitnerově ulici. „Směna je pro město nevýhodná. Město se nechalo zbytečně zatlačit do kouta. Mělo pozemky prodat, a ne směnit,“ tvrdil tehdy zastupitel za opoziční ČSSD Oliver Pospíšil. Město ale tvrdí, že bez pozemků by se v lokalitě nedal uskutečnit plán dostavby univerzitního města a atletické haly.
Peníze ovlivnily kariéru i dalšího politika ANO, radního Tomáše Kratochvíla, který byl dosud nepravomocně odsouzen k podmínce kvůli krácení daní. V hnutí i vedení města skončil ještě před rozsudkem, zastupitelem zůstal.
-2 Lužánky ano, ale ne za domy v centru
Smršť protestů, petici obyvatel a hádku v koalici vyvolala loni koncem roku snaha ANO nabídnout domy v historickém centru podnikateli Liboru Procházkovi. Na oplátku se měl vzdát svých staveb na obecních pozemcích za Lužánkami, na kterých by město postavilo fotbalový a hokejový stadion. Na seznamu se ocitly domy v Masarykově, Průchodní, Zámečnické a Solniční ulici. Na druhý pokus pak například Dům pánů z Kunštátu nebo krytá tržnice na Zelném trhu.
Primátor Petr Vokřál (ANO) argumentoval tím, že město soudy s Procházkou prohrálo, má mu do budoucna platit 16 milionů ročně za užívání pozemků a že lokalita za 1,5 miliardy bude v případě soudů ležet nejméně 10 let ladem. Proti se ale postavila nejen opozice, ale i koaliční lidovci. Jednání zatím zamrzla a s tím i možnost, že se fotbal vrátí za Lužánky. Hokej ale šanci na nový stadion má – na výstavišti.
-3 Brno bez územního plánu
Ač patřil mezi priority koalice, územní plán po čtyřech letech stále chybí a kritiku za to sklízí hlavně náměstek pro územní plánování Martin Ander (SZ). Podle developerů a investorů se bez územního plánu v Brně nemůže stavět a to je hlavní důvod, proč za poslední čtyři roky stouply ceny bytů v Brně o 50 procent.
I když bylo loni dokončeno zhruba 1 900 bytů, podle odborníků by se jich „uživilo“ dvakrát tolik. Není ani dostatek nájemních bytů. Město chce situaci vylepšit tím, že postaví až 1 200 nájemních bytů na Kamenném vrchu v Černovicích nebo na „Západní bráně“ a na územním plánu už pracují i lidé z Kanceláře architekta města.
-4 Problémy s Hollanem
Před čtyřmi lety se stal Matěj Hollan a jeho původně satirický a aktivistický spolek Žít Brno největším překvapením komunálních voleb. Dostal se do vedení města a Hollan zasedl do náměstkovského křesla. Během čtyř let se ale dřívější oblíbenec stal největším „sběračem“ problémů.
Poprvé narazil, když v únoru 2015 jako náměstek pro zdravotnictví prosazoval sloučení zadlužené Úrazové nemocnice s Nemocnicí Milosrdných bratří, aniž by je projednal s převorem řádu. Milosrdní bratři, kterým patří většina budov a pozemků nemocnice, návrh odmítli a pohrozili, že městu neprodlouží nájem a převezmou nemocnici sami.
Mezi Hollanovy společenské prohřešky pak patří třeba zveřejnění videa, na kterém se nechal bičovat v baru, nebo situace, kdy jel jako náměstek pro dopravu načerno a údajně i zkoušel utíkat před revizory. Musel také vysvětlovat, jak najezdil 70 tisíc kilometrů ve služebním autě s řidičem. Sám totiž řidičský průkaz nemá. Nekompetentnost mu pak byla vytýkána v době, kdy si pro sebe vzal v radě gesci dopravy a zavádění systému rezidentního parkování, jež provázely zmatky. Primátor Vokřál to později označil za chybu a resort svěřil svému spolustraníkovi Richardu Mrázkovi.
-5 Zklamaní cyklisté
Naděje cyklistů, že se po nástupu nové koalice a zejména Zelených a Žít Brno vybudují v Brně cyklostezky, nová stání pro kola, bezpečnější křižovatky a sdílení kol se stane dostupné po celém městě, se nenaplnily. „Koalice neudělala nic. Namalovaly se cyklopruhy v Líšni odnikud nikam. Žádnou křižovatku pro kola neupravili, ale Brněnské komunikace začaly odstraňovat kola od zábradlí, což poškodilo hlavně sdílená Rekola. Když měl dopravu Matěj Hollan, začala příprava nových cyklostezek a zprůjezdnilo se centrum. Teď je to zase zpět pod ANO a neděje se nic,“ zhodnotil Michal Šindelář ze spolku Brno na kole.
-6 „Autobazar“ na náměstí Svobody
Zejména primátor Vokřál a náměstek Hollan si hodně zakládali na podpoře festivalu Meeting Brno. S ním se ale loni svezla i velká ostuda pro Brno. Výměnou za sponzorství akce umožnila radnice Brna-střed a městské Turistické informační centrum nejprve na Moravském náměstí a pak i na náměstí Svobody nabízet k prodeji desítky ojetých aut.
Akce byla prezentována jako „výstava ordinérních vozů“. Náměstek Hollan se jejího zahájení zúčastnil a symbolicky ji za město zaštítil. Vokřál i další ale její podobu kritizovali a akce pak skončila předčasně.
